Od 1. ledna 2026 se zvyšuje limit pro výdělek na Dohodu o provedení práce (DPP) bez povinných odvodů na 12 000 Kč měsíčně. Do této částky se neplatí sociální ani zdravotní pojištění a v některých případech ani daň z příjmu. Změna přináší výhodnější podmínky pro brigádníky, studenty i důchodce.
Právní základ a výpočet rozhodné částky
Z pohledu právní úpravy platí u dohody o provedení práce (DPP), že účast na nemocenském a důchodovém pojištění vzniká, pokud měsíční příjem u jednoho zaměstnavatele dosáhne alespoň 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Pro rok 2025 byla průměrná mzda stanovena na částku 46 557 Kč. To znamenalo hranici 11 500 Kč pro zapojení do pojištění.

Podle aktuálních informací se pro rok 2026 očekává navýšení hranice na cca 12 000 Kč měsíčně.
Dopady pro zaměstnance a zaměstnavatele
Zvýšení limitu pro odvody z dohody o provedení práce ovlivní jak samotné pracovníky, tak i jejich zaměstnavatele. Zatímco zaměstnanci mohou těžit z vyšší čisté odměny, zaměstnavatelé musí důsledně kontrolovat, kdy vzniká povinnost odvádět pojistné a daň, aby předešli chybám v odvodech i v evidenci.
Zaměstnanec
Pokud zaměstnanec v měsíci dosáhne hrubého výdělku z DPP nižšího než stanovený limit (≈12 000 Kč v roce 2026), nevzniká mu povinnost sociálního a zdravotního pojistného. Tím pádem dostává „čistou“ hrubou částku bez odvodů pojistného.
Pokud však příjem překročí limit, platí:
Odvod sociálního pojistného (zaměstnanec ~7,1 % z hrubé odměny) a zdravotního pojistného (~4,5 %).
Daň z příjmů dle standardní sazby (většinou 15 %).

Významná je i otázka podepsání „prohlášení poplatníka“ – pokud bylo podepsáno u zaměstnavatele, zaměstnanec může uplatnit slevu na poplatníka.
Zaměstnavatel
Zaměstnavatel sleduje příjmy zaměstnance u něj na základě DPP a podle toho upravuje odvod pojistného či nikoliv. Při překročení hranice je zaměstnavatel povinen zajistit odvod pojistného podle zákona. Zároveň se mění administrativní povinnosti (např. hlášení).

Při nesprávném zohlednění příjmů z více DPP u téhož zaměstnavatele může dojít k chybě v odvodech sociálního či zdravotního pojištění – doporučuje se pravidelně sledovat součty měsíčních odměn.
Zdanění příjmů z DPP a další aspekty
Danění příjmů z DPP je závislé na výši odměny a na tom, zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani.
Varianty:
Pokud měsíční příjem nepřesáhne limit (≈12 000 Kč v roce 2026), není odvod pojistného, ale daň je buď srážková (15 %) nebo zálohová – podle toho, zda bylo podepsáno prohlášení.
Pokud příjem překročí limit, vzniká účast na pojištění a zároveň daň zálohová – s možností uplatnit slevu na poplatníka.
Tipy pro praxi:
Hlídání limitu: Sledujte součet všech DPP u jednoho zaměstnavatele. Při dosažení 12 000 Kč vzniká povinnost odvádět pojistné.
Bezpečná rezerva: Držte výdělek do 11 800–11 900 Kč, pokud se odměna mění podle odpracovaných hodin.
Prohlášení k dani: Podepisujte ho jen u toho zaměstnavatele, kde máte nejvyšší příjem. Nikdy ne u dvou ve stejném měsíci.
Srážková daň: Pokud prohlášení nemáte, nechte si od zaměstnavatele vystavit potvrzení o příjmech a zvažte jeho zahrnutí do daňového přiznání – často získáte vratku.
Více dohod: DPP u různých zaměstnavatelů se neposuzují společně – limit lze využít opakovaně. U jednoho zaměstnavatele se odměny sčítají.
Závěr:
Zvýšení limitu na 12 000 Kč měsíčně znamená pro dohodáře v roce 2026 větší flexibilitu a výhodnější podmínky. Kdo se vejde do limitu, vyhne se odvodům na pojištění, a při správném nastavení daní může získat i vratku. Zaměstnavatelé by však měli věnovat pozornost součtům odměn u jednoho zaměstnance a správnému určení daňového režimu. Pravidelná kontrola hranice a správné využití prohlášení k dani tak zůstávají klíčem k optimálnímu nastavení DPP.

