Starobní důchod představuje klíčový pilíř českého důchodového systému. Jeho přiznání závisí na dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění; výše dávky se pak odvíjí od příjmů, náhradních dob i správně vedené evidence u ČSSZ.
Co je starobní důchod a jakou roli v systému plní
Starobní důchod je nejčastější formou důchodu v českém důchodovém pojištění a představuje hlavní veřejný zdroj příjmů ve stáří. Vyplácí se měsíčně od vzniku nároku až do konce života a jeho smyslem je alespoň částečně nahradit výdělek z aktivní pracovní činnosti. Odejít do starobního důchodu je právem pojištěnce, nikoli povinností – po dosažení důchodového věku lze pokračovat v práci a o důchod požádat později, což má dopad na výslednou výši dávky.
Průměrná výše starobního důchodu se v roce 2025 pohybuje kolem 21,6 tis. Kč, individuální částka se však odvíjí od délky účasti na pojištění a výše příjmů v rozhodném období.
Podmínky nároku na starobní důchod
Nárok na řádný starobní důchod vzniká při současném splnění dvou základních podmínek:
dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění,
získání potřebné doby důchodového pojištění.
Důležité je rozlišovat mezi:
dobou pojištění pro nárok na důchod (minimální podmínka, aby důchod vůbec vznikl),
dobou pojištění pro výpočet výše důchodu (skutečná celková doba, která ovlivní procentní výměru).
Od roku 2010 probíhalo postupné prodlužování potřebné doby pojištění z původních 25 let na 35 let. V roce 2025 platí, že pro nárok na řádný starobní důchod je třeba:
35 let doby pojištění, nebo
30 let pojištění bez náhradních dob.
Důchodový věk a jeho postupné zvyšování
Do konce roku 2024 platilo, že důchodový věk se postupně zvyšuje a jeho maximální hranice byla 65 let. Reforma důchodového systému schválená v prosinci 2024 však přináší další změny s účinností od roku 2025:
nově se maximální důchodový věk zvyšuje na 67 let;
změna se týká ročníků narození 1966 a mladších;
tempo růstu důchodového věku je stanoveno na 1 měsíc za rok narození.
Příklady odchodu do důchodu v letech 2025–2026
V roce 2025 odcházejí do důchodu např. muži narození mezi listopadem 1960 a srpnem 1961.
V roce 2026 půjde o muže narozené mezi zářím 1961 a červnem 1962; jejich důchodový věk činí 64 let a 4–6 měsíců.
Pro ženy závisí důchodový věk tradičně také na počtu vychovaných dětí, i když rozdíly se postupně snižují. Detailní přehled důchodového věku podle ročníků a počtu dětí je uveden v zákoně a v oficiálních tabulkách ČSSZ. Pro běžnou orientaci je vhodné využít důchodovou kalkulačku nebo tabulky důchodového věku.
Doba důchodového pojištění, náhradní a vyloučené doby
Doba důchodového pojištění, náhradní a vyloučené doby představují klíčový parametr pro vznik nároku na starobní důchod i pro stanovení jeho výše. Doba důchodového pojištění se skládá:
z příspěvkových dob – období, kdy je skutečně placeno pojistné na důchodové pojištění (zaměstnavatelem, OSVČ nebo dobrovolně);
z náhradních dob pojištění – období, kdy sice není odváděno pojistné, ale zákon je započítává pro účely nároku na důchod.
Mezi náhradní doby pojištění patří zejména:
evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce;
péče o dítě do 4 let věku;
péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby;
pobírání invalidního důchodu III. stupně;
do určitého data také doba studia po 18. roce věku (prvních 6 let studia do 31. 12. 2010).
S náhradními dobami úzce souvisejí tzv. vyloučené doby – období, která se pro účely výpočtu průměrného výdělku z rozhodného období vylučují, aby nezkreslovala výši důchodu směrem dolů. V praxi to znamená, že celková doba pojištění se pro výši důchodu zohlední, ale období s nízkým či nulovým příjmem nevstupují do průměru výdělků.
Výpočet výše starobního důchodu
Výpočet výše starobního důchodu vychází z kombinace základní a procentní složky, které společně určují celkovou částku, již pojištěnec bude ve stáří pobírat. Systém je konstruován tak, aby zohledňoval jak solidární prvek (stejná základní výměra pro všechny), tak zásluhovost vyplývající z délky pojištění a výše příjmů během pracovního života. Každý starobní důchod se skládá ze dvou složek:
1.Základní výměra důchodu
stejná pro všechny druhy důchodů;
od roku 2019 činí 10 % průměrné mzdy;
v roce 2025 je stanovena na 4 660 Kč měsíčně.
2.Procentní výměra důchodu
individuální;
závisí na délce pojištění a výši příjmů v tzv. rozhodném období;
za každý rok pojištění činí standardně 1,5 % výpočtového základu (VZ).
Rozhodné období pro výpočet důchodu zahrnuje příjmy od roku 1986 až do roku předcházejícího roku přiznání důchodu. Zohledňují se pouze příjmy, z nichž bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění.
Zjednodušeně řečeno se:
z historických ročních příjmů stanoví osobní vyměřovací základ (OVZ);
ten se redukuje pomocí redukcí podle zákona;
výsledkem je výpočtový základ (VZ), z něhož se odvozuje procentní výměra.
Minimální důchod a změny od roku 2026
Minimální procentní výměra starobního důchodu v roce 2025 činí 770 Kč měsíčně. Reforma však přináší od ledna 2026výraznou změnu:
minimální procentní výměra se zvyšuje na 10 % průměrné mzdy;
základní výměra již činí také 10 % průměrné mzdy;
minimální důchod tak bude nově odpovídat 20 % průměrné mzdy.
Zároveň reforma zpomaluje růst nově přiznávaných důchodů:
od roku 2026 se do 1. redukční hranice započte 99 % místo dosavadních 100 %;
sazba za každý rok pojištění se mírně upraví z 1,5 % na 1,495 % VZ.
Evidence dob pojištění: ELDP, informativní list a aplikace IDA
Evidenční list důchodového pojištění (ELDP)
Zaměstnavatelé mají povinnost vést za každého zaměstnance Evidenční list důchodového pojištění (ELDP). Do ELDP se zaznamenávají:
doby důchodového pojištění;
vyměřovací základy;
vyloučené doby.
Za každý kalendářní rok se ELDP odesílá na ČSSZ a zároveň se vyhotovují dva stejnopisy – jeden pro ČSSZ, druhý pro zaměstnance (k podpisu a uložení). Údaje z ELDP jsou podkladem jak pro informativní přehledy, tak pro konečný výpočet důchodu.
Informativní osobní list důchodového pojištění
Každý občan může jednou ročně požádat ČSSZ o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento dokument obsahuje:
přehled dob pojištění a náhradních dob;
přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob od roku 1986;
součty dob pojištění.
Žádost lze podat písemně, datovou schránkou, elektronicky s uznávaným podpisem nebo prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
Informativní důchodová aplikace (IDA)
Od roku 2021 je k dispozici Informativní důchodová aplikace IDA v rámci ePortálu ČSSZ. IDA umožňuje pojištěncům:
ověřit evidované doby pojištění a vyloučené doby;
zjistit datum dosažení důchodového věku;
získat orientační výši starobního důchodu na základě reálných dat.
Podání žádosti o starobní důchod
Starobní důchod není přiznáván automaticky. Vždy je nutné podat žádost. Od 1. 12. 2023 je možné:
podat žádost elektronicky (přes ePortál ČSSZ);
žádat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ);
sjednat si konzultační schůzku na libovolné OSSZ bez ohledu na trvalé bydliště.
Kdy žádat a jaké doklady si připravit:
Žádost o starobní důchod je možné podat:
nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu;
později kdykoliv, přičemž dávka může být přiznána i zpětně v zákonném rozsahu.
K žádosti se obvykle předkládá:
doklad totožnosti;
doklady o dobách studia, vojenské služby, péče o děti a osobu blízkou;
doklady k dobám pojištění neobsaženým v evidenci ČSSZ;
rodné listy dětí nebo jiné dokumenty prokazující výchovu dítěte (pro účely výchovného).
Souběh důchodů
Český systém připouští nárok na více druhů důchodů, ale výplata je zásadně omezena:
pokud má pojištěnec nárok na dva stejné starobní důchody nebo na starobní a invalidní důchod, vyplácí se jen jeden – vyšší,
pokud jsou splněny podmínky pro starobní a vdovský/vdovecký či sirotčí důchod, vyplácí se: nejvyšší důchod v plné výši, z ostatních důchodů pouze polovina procentní výměry (základní výměra se nezdvojuje).
Závěr:
Starobní důchod je základním veřejným nástrojem zajištění ve stáří a zároveň odrazem celého průběhu účasti pojištěnce na důchodovém pojištění. Klíčovou roli zde hraje nejen dosažení důchodového věku, ale také celková doba pojištění, včetně náhradních dob, a struktura příjmů v rozhodném období, z nichž se odvozuje výpočtový základ.
