Invalidní důchod chrání pojištěnce, kterým dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav brání v práci. Přehledně shrnuje stupně invalidity, podmínky nároku, princip výpočtu i minimální částky a možnosti práce při pobírání důchodu.
Co je invalidní důchod a jaký je jeho účel
Invalidní důchod je pojistná dávka důchodového pojištění, která má nahradit ztrátu nebo pokles příjmů v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Patří mezi základní dávky českého důchodového systému vedle starobního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu.

Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je pojištěnec invalidní, pokud v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost alespoň o 35 %. Dnes existuje jeden invalidní důchod, který se rozlišuje jen podle stupně invalidity.
Co invalidní důchod kryje
Účel: kompenzace výpadku příjmů při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu.
Forma: měsíčně vyplácená dávka, tvořená základní a procentní výměrou.
Rozhoduje: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), na základě posudku IPZS (Institut posuzování zdravotního stavu) a získané doby pojištění.
Podmínky nároku na invalidní důchod
Nárok na invalidní důchod vzniká pojištěnci, který současně splní tři základní podmínky:
Nedosažení důchodového věku
Žadatel nesmí být v době vzniku invalidity v řádném důchodovém věku.Uznání invalidity
Pojištěnec musí být uznán invalidním (I., II. nebo III. stupeň) posudkovým lékařem IPZS. Posuzuje se zejména, zda je zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, jaký má dopad na schopnost pracovat či studovat a jak velký je pokles pracovní schopnosti.Potřebná doba důchodového pojištění
Doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity a její délka závisí na věku žadatele. U starších 28 let je standardem minimálně 5 let pojištění v posledních 10 letech; po 38 letech věku lze alternativně splnit podmínku 10 let pojištění v posledních 20 letech. U mladších osob jsou požadavky postupně nižší (od méně než 1 roku pojištění do 20 let až po 4 roky pojištění ve věku 26–28 let).

Doba pojištění se neposuzuje v případě:
invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
tzv. invalidity z mládí (III. stupeň, vznik před 18. rokem).
Stupně invalidity a posuzování zdravotního stavu
Stupeň invalidity je klíčový pro nárok i výši dávky. Rozhoduje míra poklesu pracovní schopnosti:
Invalidita I. stupně: pokles pracovní schopnosti 35–49 %;
Invalidita II. stupně: pokles pracovní schopnosti 50–69 %;
Invalidita III. stupně: pokles pracovní schopnosti 70 % a více.

Posouzení zdravotního stavu provádí IPZS na základě:
zdravotnické dokumentace a zpráv od ošetřujících lékařů;
tzv. profesního dotazníku (dosažené vzdělání, praxe, povolání);
případného osobního vyšetření žadatele, pokud je to nutné.
Výpočet a výše invalidního důchodu
Invalidní důchod se skládá ze dvou částí:
Základní výměra – stejná pro všechny druhy důchodů.
Procentní výměra – individuální, závislá na době pojištění, výši výdělků a stupni invalidity.
Základní výměra
Základní výměra je jednotná část důchodu, financovaná solidárně. V posledních letech:
2024: 4 400 Kč měsíčně;
2025: 4 660 Kč ;
Od 1. 1. 2026: 4 900 Kč měsíčně (valorizace +240 Kč a zvýšení procentní výměry o 2,6 %).
Procentní výměra a dopočtená doba
Procentní výměra se odvozuje z tzv. výpočtového základu, který vychází z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně průměrného měsíčního příjmu po přepočtu a redukčních hranicích.
Pro výpočet doby pojištění se zohledňují:
skutečně odpracované roky;
náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let, evidence na ÚP, péče o osobu závislou);
dopočtená doba – období od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, které by pojištěnec teoreticky mohl odpracovat, pokud by se nestal invalidním.

Minimální invalidní důchod od roku 2026
Důchodová reforma výrazně zvyšuje minimální penzi. Od 1. 1. 2026 platí, že:
minimální starobní důchod = 20 % průměrné mzdy;
minimální invalidní důchod III. stupně = 20 % průměrné mzdy;
minimální invalidní důchod II. stupně = 15 % průměrné mzdy;
minimální invalidní důchod I. stupně = 13,33 % průměrné mzdy.
Při průměrné mzdě pro rok 2026 to v konkrétních částkách představuje přibližně:
I. stupeň: 6 534 Kč (4 900 Kč základní + 1 634 Kč procentní složka);
II. stupeň: 7 350 Kč (4 900 Kč + 2 450 Kč);
III. stupeň: 9 800 Kč (4 900 Kč + 4 900 Kč).

Reálně přiznaný invalidní důchod může být samozřejmě vyšší – podle výdělků a doby pojištění. Přesný výpočet provádí vždy ČSSZ v rámci řízení o přiznání dávky.
Jak a kde o invalidní důchod požádat
Žádost o invalidní důchod podává sám občan – osobně nebo elektronicky.
Způsoby podání žádosti
Žádost o invalidní důchod lze podat několika způsoby – podle toho, zda žadatel preferuje osobní návštěvu, online řešení, nebo potřebuje zastoupení jinou osobou. Níže jsou shrnuté základní možnosti podání žádosti a jejich specifika.
1.Osobně na OSSZ/ÚSSZ
žádost sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění;
doporučuje se předchozí online objednání (časová úspora).
2.Elektronicky přes ePortál ČSSZ
služba „Žádost o důchod online“;
přihlášení prostřednictvím Identity občana, datové schránky nebo jiné eID;
možnost průběžného ukládání rozpracované žádosti, včetně online konzultace „Moje schůzky“ (MS Teams).
3.Zastoupení
zákonný zástupce, opatrovník, člen domácnosti či jiná osoba na základě souhlasu nebo plné moci;
u nejzávažnějších stavů může rodinný příslušník podat žádost se souhlasem žadatele a potvrzením lékaře.

Základní okruh dokladů:
K žádosti se standardně předkládají:
doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas nebo elektronický doklad);
doklady o době studia, vojenské službě, evidenci na ÚP, péči o děti a další náhradní doby;
rodné listy dětí (pro posouzení péče);
potvrzení o náhradách za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu či nemoci z povolání;
tiskopis pro výplatu důchodu na účet (pokud má být dávka zasílána na bankovní účet).
Invalidní důchod a zaměstnání
Zákon o důchodovém pojištění neomezuje výdělečnou činnost invalidních důchodců – ani výší výdělku, ani rozsahem pracovních hodin. To platí jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. Pracovní zatížení by mělo vždy odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu. IPZS pravidelně provádí kontrolní lékařské prohlídky, při nichž může dojít ke zvýšení, snížení nebo odebrání stupně invalidity – a tedy i ke změně dávky.
U invalidity I. a II. stupně se výkonem práce dále získává doba pojištění, což může zvýšit budoucí starobní důchod.
U invalidity III. stupně se doba pobírání důchodu považuje za náhradní dobu pojištění, a započítává se tak do nároku na starobní důchod, i když pojištěnec nepracuje.

Invalidní důchod a daně
Pracující příjemci invalidního důchodu mají vedle základní slevy na poplatníka nárok také na slevu na invaliditu:
I. a II. stupeň: 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně);
III. stupeň: 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně).
Závěr
Invalidní důchod představuje klíčový nástroj sociální ochrany osob, jejichž pracovní schopnost je dlouhodobě snížena. O výši dávky rozhoduje nejen samotný zdravotní stav a uznaný stupeň invalidity, ale také doba důchodového pojištění a dosahované příjmy, promítnuté do procentní výměry. V praxi je proto nutné vždy posuzovat zdravotní i pojistnou historii žadatele společně.


