Energetická daň, někdy označovaná i jako ekologická daň, patří mezi nepřímé daně, které platí konečný spotřebitel. Stejně jako DPH nebo spotřební daň je zahrnuta v ceně výrobku, a tak zůstává pro běžného občana často neviditelná. Jejím cílem je kompenzovat negativní dopady spotřeby energetických produktů na životní prostředí, zejména ve formě emisí skleníkových plynů.
Struktura a předmět energetické daně
Předmětem daně jsou energetické produkty, přičemž zákon je rozděluje do tří hlavních kategorií:
Zemní plyn a některé další plyny
Pevná paliva – především černé a hnědé uhlí, koks
Elektřina
Energetickou daň upravuje zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Základ daně a daňové sazby
Základ daně se liší dle druhu energetického produktu. U pevných paliv je základem množství spalného tepla v GJ, zjištěné laboratorní zkouškou. U ostatních produktů se používají jednotky energie (MWh).
Aktuální sazby daně pro rok 2025:
-
Zemní plyn a jiné plyny
pro pohon motorů: 264,80 Kč/MWh
pro výrobu tepla: 30,60 Kč/MWh
Pevná paliva: 8,50 Kč/GJ
Elektřina: 28,30 Kč/MWh
Daňové sazby se mohou měnit podle účelu použití a typu produktu. Je nutné sledovat aktuální znění zákona a prováděcí předpisy.
Poplatník vs. plátce: Kdo co platí?
V systému energetické daně rozlišujeme dvě klíčové role:
Poplatník je konečný spotřebitel – každá fyzická či právnická osoba, která produkt odebírá.
Plátce je dodavatel, který daný produkt prodává a je povinen daň vypočíst a odvést Celní správě ČR.
Dodavatel podává daňové přiznání měsíčně, a to do 25. dne následujícího měsíce.

Domácnost odebírá elektřinu od dodavatele. Cena zahrnuje i energetickou daň, kterou dodavatel následně odvede správci daně.
Současný vývoj: Možná nová daň pro výrobce elektřiny
V reakci na prudký nárůst cen energií česká vláda zvažuje speciální daň zaměřenou na výrobce elektřiny s nadměrnými zisky. Tato daň by měla sloužit jako forma solidarity – část zisku by byla přerozdělena domácnostem a firmám, které jsou vysokými cenami nejvíce postiženy.

Tato speciální daň zatím není schválená. Je ve fázi politického vyjednávání a její konkrétní parametry nejsou známé.
Shrnutí
Energetická daň je nástrojem fiskální politiky, jehož hlavní funkcí je internalizace environmentálních nákladů spotřeby energie. Přestože ji reálně platí konečný spotřebitel, odpovědnost za výběr a odvod nese dodavatel. Výše daně závisí na druhu energetického produktu a jeho účelu. Aktuální debaty kolem možného zavedení mimořádné daně z nadměrných zisků ukazují, že daňová politika v oblasti energií se může v budoucnu výrazně proměnit.

Zajímá vás širší kontext daňového systému v Česku? Podívejte se na přehledný článek Druhy daní v České republice, kde se dozvíte více o členění daní na přímé a nepřímé, jejich funkcích i výběru.