AI Act v praxi: co musíte označovat, když v podnikání používáte AI

Sdílet na:
AI Act v praxi: co musíte označovat, když v podnikání používáte AI
Od 2. srpna 2026 platí nová pravidla AI Actu o transparentnosti. Kolem nich koluje spousta nesmyslů — třeba že se musí označovat každý text z ChatGPT. Pravda je pro většinu podnikatelů výrazně jednodušší. Shrnujeme, co se vás týká a co ne.

Co začalo platit 2. srpna 2026

Od 2. srpna 2026 platí v celé EU nová pravidla transparentnosti podle článku 50 AI Actu. AI Act je nařízení, takže platí přímo — Česko ho nepřepisuje do vlastního zákona a stejné termíny i pravidla platí ve všech členských státech.

Článek 50 ale není jeden zákaz. Je to několik různých povinností, které dopadají na různé lidi a různé situace. Když si je roztřídíte, zjistíte, že většina z nich se běžného podnikatele s ChatGPT vůbec netýká. Pojďme je projít od té nejjednodušší.

Chatbot musí přiznat, že je stroj

První povinnost se týká přímé komunikace. Pokud na webu nebo na telefonu nasadíte chatbota nebo voicebota, se kterým člověk přímo píše nebo mluví, musíte zajistit, aby věděl, že komunikuje se strojem, ne s člověkem. Stačí to dát najevo hned na začátku konverzace.

Box illustration
Splnit to je otázka jedné věty. Na začátek chatu dejte třeba „Píšete s virtuálním asistentem“ nebo „Tento chat obsluhuje automat“. Nemusíte to opakovat u každé odpovědi, důležité je, aby to člověk věděl od začátku.

Většinu obsahu z AI označovat nemusíte

Tady je jádro celé věci a zároveň místo, kde je na internetu největší zmatek.

Viditelně označit musíte jen dvě věci: deepfaky (obraz, zvuk nebo video, které věrně napodobují realitu, ale jsou vytvořené nebo upravené AI) a AI texty zveřejněné proto, aby informovaly veřejnost o věcech veřejného zájmu. Tím výčet končí.

Běžný marketingový text, popis produktu, příspěvek na sociální síť nebo e-mail napsaný s pomocí ChatGPT pod tuto povinnost nespadá. Nemusíte k němu lepit žádnou nálepku „vytvořeno AI“.

Vedle toho existuje ještě jedna, čistě technická vrstva — strojově čitelné označení. AI Act chce, aby výstupy generativních systémů nesly neviditelnou značku (něco jako vodoznak), podle které se dá strojově poznat, že vznikly pomocí AI. Tahle povinnost ale míří na poskytovatele systému, tedy na firmy jako OpenAI, ne na vás jako uživatele. Vy s tím technicky nemusíte dělat nic. U generativních systémů, které byly na trhu už před 2. srpnem 2026, se toto strojové označování uplatní od 2. prosince 2026.

Box illustration

Příklad

Kadeřnictví má na webu chatbota na objednávky. Musí zajistit, aby zákazník hned viděl, že píše s automatem — to je povinnost. Ten samý majitel napíše s ChatGPT text na leták a příspěvek na Instagram. Tady nic označovat nemusí. A když si nechá od AI vygenerovat ilustraci na blog, taky ne — pokud to ovšem není deepfake reálné osoby nebo události.

AI gramotnost se týká i OSVČ

Jedna povinnost platí dokonce déle než ta o označování — od 2. února 2025. Je to takzvaná AI gramotnost: kdo AI používá v rámci své profesní činnosti, měl by aspoň zhruba rozumět tomu, jak nástroj funguje, kde dělá chyby a kde se na něj nedá spolehnout.

Podstatné je, že se to netýká jen velkých firem. Zákon výslovně počítá i s fyzickou osobou, která AI využívá v podnikání. Takže i OSVČ, která používá ChatGPT nebo AI ve fakturačním nástroji, sem spadá. Neznamená to žádný certifikát ani školení „na papír“ — jde o to používat AI se zdravým rozumem a vědět, co dělá.

Co se naopak odložilo

Možná jste četli, že „od srpna 2026 platí přísná pravidla pro rizikové AI systémy“. To už neplatí. Nařízení známé jako Digital Omnibus (účinné od 27. července 2026) tyto povinnosti odložilo.

Konkrétně: pravidla pro vysoce rizikové systémy — například AI v náboru zaměstnanců, ve vzdělávání nebo při posuzování úvěruschopnosti — se posunula na 2. prosince 2027. AI zabudovaná do regulovaných výrobků má čas ještě déle, do 2. srpna 2028.

To je i důvod, proč starší články na internetu uvádějí jiné termíny — vznikly předtím, než se odklad schválil. Pro většinu podnikatelů to navíc není zásadní: běžné nástroje jako ChatGPT nebo fakturační software mezi vysoce rizikové systémy nepatří.

Sankce a kdo to hlídá

Za porušení pravidel podle článku 50 hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší.

Dohled v Česku vykonává především Český telekomunikační úřad, v některých případech ho vystřídá evropský Úřad pro umělou inteligenci.

K označování a detekci AI obsahu existuje dobrovolný kodex správné praxe. Slovo „dobrovolný“ je tu podstatné — není to nová povinnost. Kdo se k němu přihlásí, získá praktický návod, jak část povinností z článku 50 splnit, ale nikdo to po vás nevyžaduje.

Co teď udělat

Zbytečně nepanikařte, ale projděte si tři věci:

  • Máte chatbota nebo voicebota pro zákazníky? Ověřte, že hned na začátku dává najevo, že je to AI.

  • Používáte AI k něčemu, co může vypadat jako reálný záznam osoby nebo události (deepfake), nebo k textům informujícím veřejnost? Tam počítejte s viditelným označením.

  • U běžného marketingu, e-mailů a popisků z AI neřešíte nic navíc — jen mějte přehled o tom, jak vaše nástroje fungují.

Musím označovat obrázky vygenerované umělou inteligencí?

Pokud jde o běžnou ilustraci na web, leták nebo sociální síť, viditelně ji označovat nemusíte. Povinnost se týká jen deepfaků — obrázků, videí nebo zvuku, které věrně napodobují reálnou osobu nebo událost. Neviditelné strojové označení řeší poskytovatel nástroje, ne vy.

Platí AI Act i pro neplátce DPH?

Ano. AI Act nemá s DPH nic společného. Povinnosti se odvíjejí od toho, jestli a jak AI používáte, ne od toho, jestli jste plátce DPH. Pravidla platí pro podnikatele bez ohledu na daňový režim.

Co když AI používá jenom moje účetní, ne já?

Za to, jak AI používá ve své práci, odpovídá ona. Vy odpovídáte za AI, kterou nasazujete ve vlastním podnikání — třeba za chatbota na svém webu. Povinnost jde vždy za tím, kdo daný AI systém v profesní činnosti používá.

Musím něco označovat, když si nechám blog napsat od ChatGPT?

U běžného firemního blogu nebo marketingového textu ne. Viditelné označení se týká jen textů zveřejněných proto, aby informovaly veřejnost o věcech veřejného zájmu. Transparentnost vůči čtenářům je dobrý zvyk, ale povinnost to není.

Odkdy tohle všechno platí?

Pravidla transparentnosti podle článku 50 platí od 2. srpna 2026. AI gramotnost platí ještě dřív, od 2. února 2025. Přísnější pravidla pro vysoce rizikové systémy se odložila na prosinec 2027, respektive srpen 2028.

Související články

Životní minimum se zvýší až od října: Co to znamená pro vaše dávky
24. 5. 2026

Zvýšení životního minima se posouvá na 1. října 2026. Někteří si polepší až o 640 Kč, jiní paradoxně přijdou o stovky korun měsíčně. Přinášíme přehled nových částek a dopadů na dávky.

Důchodový balíček 2026: Co se mění a od kdy začnou nová pravidla platit
21. 5. 2026

Od ledna 2026 začíná platit poslední část důchodové reformy. Mění se výpočet nově přiznaných penzí, výrazně roste minimální důchod a upravují se pravidla pro předčasný odchod do důchodu. Přinášíme přehled klíčových změn, čísel a jejich dopadů na podnikatele.

Koncesionářské poplatky pro firmy
24. 3. 2026

Od května 2025 se zásadně změnila pravidla pro koncesionářské poplatky firem a podnikatelů. Poplatky se nově odvíjejí od počtu zaměstnanců, nikoli od počtu přijímačů. Kdo a kolik platí, jak se registrovat a na co si dát pozor? Přinášíme kompletní přehled pro OSVČ i firmy pro rok 2026.

Jednotné měsíční hlášení (JMHZ): co čeká zaměstnavatele od dubna 2026
20. 2. 2026

Od dubna 2026 začíná platit jedna z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky. Místo desítek různých formulářů na různé úřady bude stačit jedno elektronické hlášení měsíčně. Jak celý systém funguje, co musíte stihnout a na co si dát pozor?