Přemýšlíte nad přivýdělkem a zabýváte se právě otázkou, který typ dohody je pro vás výhodnější? DPP i DPČ má řadu výhod i nevýhod, které jsou v článku podrobně rozebrány.
❗️Tento článek může být zastaralý. Přečtěte si novější verzi: Práce na DPP a DPČ v roce 2024.
Dohoda o provedení práce (DPP)
Dohoda o provedení práce neboli DPP je uzavírána na přesně danou práci a její rozsah nesmí překročit 300 hodin za kalendářní rok. Ve smlouvě musí být vždy uvedena doba, na kterou se uzavírá a výše sjednané odměny. Pokud dojde k uzavření více DPP u jednoho zaměstnavatele, tak se odpracované hodiny v daném roce sčítají. U dohody tohoto typu zaměstnavatel neodvádí sociální a zdravotní pojištění do příjmu 10 000 Kč/měsíc.
Růžové prohlášení
V případě, že poplatník nepodepíše prohlášení k dani a jeho příjem z DPP nepřesáhne 10 000 Kč, uplatní se 15% srážková daň. V případě překročení příjmu nad 10 000 Kč se srážková daň neuplatní, zde se aplikuje již zálohová daň ve výši 15 %. Pokud poplatník učiní prohlášení k dani, limit není rozhodující, vždy je odvedena zálohová daň ve výši 15 %. Rozdíl je v tom, že při podepsání prohlášení k dani má poplatník nárok na slevy, např. na základní slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč / měsíc. V případě příjmu nad 10 000 Kč je kromě zálohové daně odváděno i pojistné, které činí 11 % z hrubé částky (6,5 % na sociální zabezpečení a 4,5 % na veřejné zdravotní pojištění). Růžové prohlášení mohou podepsat studenti, matky na mateřské dovolené a důchodci.
Pro zaměstnavatele je tento typ dohody velmi oblíbený, jelikož jsou zde nižší odvody a s tím spojené další náklady na zaměstnance. Práce na DPP je mnohem flexibilnější a přináší pracovníkům mnohem větší svobodu. Nevýhodou ovšem je, že nemáte žádný nárok na dovolenou, benefity, ani odstupné.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Na rozdíl od DPP se DPČ neboli dohoda o pracovní činnosti může uzavírat i na dobu neurčitou, ačkoliv to moc v praxi nebývá zvykem. Pracovník může pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což činí maximálně 20 hodin týdně. Jedná se ale pouze o průměr za celou dobu trvání dohody, nejdéle však za 52 týdnů. V praxi tak lze některé týdny odpracovat více hodin a některé naopak méně, pokud součet odpracovaných hodin bude stále v limitu.
Příklad:
Pan Klička pracuje na DPČ v rozsahu až 20 hodin týdně po dobu 5 týdnů a jednotlivé týdny pracoval tyto hodiny:
první týden: 35 hodin
druhý týden: 10 hodin
třetí týden: 15 hodin
čtvrtý týden: 10 hodin
pátý týden: 5 hodin
Jedná se o 75 hodin za 5 týdnů, což činí v průměru 15 hodin za týden, což je nižší než ze zákona stanovený limit 20 hodin týdně.
Opět musí být v dohodě uvedeno o jakou práci se jedná, dále je nutné vymezit pracovní dobu a finanční odměnu. Dalším rozdílem od DPP je, že rozsah práce může být delší než 300 hodin. Pokud pracovník dostane měsíční odměnu do výše 3 499 Kč, tak zaměstnavatel neodvádí z této částky sociální ani zdravotní pojištění. Pokud odměna dosáhne 3 500 Kč a výše, tak je již ze zákona pojistné odváděno. V případě odměny ve výši od 3 500 Kč má pracovník nárok na nemocenskou, avšak na překážky v práci ani na odstupné nárok nemá. U DPČ se limit pro srážkovou daň a pojistné liší (není to sjednocené jako u DPP). Srážková daň se uvalí v případě, kdy poplatník nepodepíše prohlášení a částka je ve výši do 3 500 Kč včetně.
Poplatník nemůže podepsat 2 prohlášení za jeden měsíc u dvou různých zaměstnavatelů. Pokud tedy u jednoho podepíše prohlášení, automaticky má u druhého srážkovou daň, pokud jeho hrubý příjem činí do 10 000 Kč u DPP nebo do 3 500 Kč u DPČ.
Máte vlastní zkušenost jako pracovník či jako zaměstnavatel?
