Odstupné při výpovědi: kdy na něj máte nárok a jak ho vypočítat
Co je odstupné a kdy na něj vzniká nárok
Odstupné je jednorázová peněžitá kompenzace, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci při skončení pracovního poměru. Jeho smyslem je pomoci překlenout dobu, než si propuštěný najde novou práci. Nejde ale o automatický nárok u každé výpovědi — zákon přesně vymezuje, kdy odstupné náleží.
Nárok vzniká především tehdy, když pracovní poměr končí z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele:
zaměstnavatel nebo jeho část se ruší,
zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje,
zaměstnanec se stal nadbytečným (například kvůli reorganizaci nebo snižování stavů).
Nárok platí jak při výpovědi ze strany zaměstnavatele, tak při dohodě o rozvázání pracovního poměru — pokud je z ní zřejmé, že se končí právě z těchto organizačních důvodů. Proto je vhodné důvod v dohodě výslovně uvést, jinak se nárok prokazuje obtížněji.
Kdy odstupné nenáleží
Odstupné nedostanete, pokud: výpověď podá sám zaměstnanec; výpověď je pro porušení pracovních povinností nebo nesplňování předpokladů; pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím sjednané doby; práce probíhala na dohodu (DPP nebo DPČ).
Jak vysoké je odstupné
Minimální výši určuje délka trvání pracovního poměru a vychází se z průměrného měsíčního výdělku:
pracovní poměr kratší než 1 rok → nejméně 1násobek průměrného výdělku,
1 až 2 roky → nejméně 2násobek,
déle než 2 roky → nejméně 3násobek.
Jde o zákonné minimum. Zaměstnavatel může vyplatit i více — třeba podle kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuální dohody. Nižší odstupné naopak stanovit nelze.
Jak se počítá průměrný výdělek
Odstupné se počítá z průměrného měsíčního výdělku, ne ze samotné základní mzdy. Tento výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy za poslední tři odpracované měsíce, a zahrnuje i příplatky, prémie a práci přesčas. Pokud zaměstnanec v tomto období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se takzvaný pravděpodobný výdělek.
Zaměstnanec pracoval ve firmě 4 roky a jeho průměrný měsíční výdělek činí 42 000 Kč. Protože pracovní poměr trval déle než dva roky, má nárok na trojnásobek — odstupné tak činí 126 000 Kč.
Odstupné ze zdravotních důvodů
Pokud zaměstnanec dosáhne na pracovišti nejvyšší přípustné expozice, náleží mu odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku. U pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí se od června 2025 místo odstupného vyplácí jednorázová náhrada — ve stejné výši, tedy 12násobku průměrného výdělku.
Výplata, daně a podpora v nezaměstnanosti
Odstupné zaměstnavatel vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se se zaměstnancem písemně nedohodne na jiném termínu. Z odstupného se odvádí daň z příjmů, nepodléhá ale sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Výplata odstupného navíc už neodkládá nárok na podporu v nezaměstnanosti — tu může úřad práce vyplácet od splnění podmínek.
Mohlo by vás zajímat
Plánujete propouštět nebo měníte smlouvy se zaměstnanci? Přehled povinností zaměstnavatele u smluv a výpovědí vám pomůže vyhnout se nákladným chybám. Přečtěte si náš článek.
FAQ:
Mám nárok na odstupné, když dám výpověď sám?
Ne. Odstupné se váže na skončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnavatele. Pokud podáte výpověď sami, nárok nevzniká.
Dostanu odstupné i při dohodě o rozvázání pracovního poměru?
Ano, pokud je důvodem organizační změna, například nadbytečnost. Důvod by měl být v dohodě výslovně uveden, jinak se nárok prokazuje hůře.
Z jakého období se počítá průměrný výdělek?
Z předchozího kalendářního čtvrtletí, tedy z hrubé mzdy za poslední tři odpracované měsíce včetně přesčasů a prémií.
Musím odstupné někdy vrátit?
Ano. Pokud se před uplynutím doby, za kterou bylo odstupné vyplaceno, vrátíte k témuž zaměstnavateli do pracovního poměru, musíte poměrnou část vrátit.
Platí se z odstupného daně a pojistné?
Odstupné podléhá dani z příjmů, ale sociální a zdravotní pojištění se z něj neodvádí.
