Škody na pracovišti
Dva druhy odpovědnosti, které se na pracovišti potkávají
Když dojde na pracovišti ke škodě, je potřeba rozlišit, kdo ji způsobil a komu vznikla. Zákoník práce pracuje se dvěma základními rovinami:
Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli - zaměstnanec poškodí firemní majetek, ztratí svěřené věci nebo způsobí škodu při výkonu práce.
Odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci - zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy, nemoci z povolání nebo škodu na věcech, které si zaměstnanec na pracoviště přinesl.
Obě roviny stojí na společném základě - povinnostech, které vyplývají z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Právě BOZP rozhoduje o tom, zda zaměstnavatel odpovědnosti unese, nebo zda si může část škody nárokovat zpět po zaměstnanci.
Odpovědnost zaměstnance: kolik může zaměstnavatel požadovat
Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou zaměstnavateli způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Klíčové slovo je zavinění - zaměstnavatel ho musí prokázat. Pokud k tomu nedojde, nárok na náhradu škody nemá.
Obecná odpovědnost - limit 4,5násobku průměrného výdělku
V běžných situacích (z nedbalosti rozbitý notebook, poškozený stroj při neopatrné manipulaci) může zaměstnavatel požadovat náhradu škody maximálně do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před vznikem škody. Tento limit chrání zaměstnance před likvidačními nároky a platí v případech, kdy škodu způsobil z nedbalosti.
Plná odpovědnost - bez limitu
Limit 4,5násobku neplatí, pokud zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po požití návykových látek. V těchto případech zaměstnavatel může požadovat náhradu škody v plné výši.
Odpovědnost za svěřené hodnoty a ztrátu věcí
Zvláštní režim mají dvě situace:
Dohoda o odpovědnosti za schodek - uzavírá se písemně u zaměstnanců nakládajících s penězi, ceninami, zbožím nebo zásobami. Zaměstnanec pak odpovídá za schodek v plné výši, pokud neprokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění.
Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí - týká se nástrojů, ochranných pracovních prostředků nebo jiných předmětů, které zaměstnanec převzal proti písemnému potvrzení. I zde odpovídá v plné výši.
Bez písemné dohody o odpovědnosti za schodek nebo bez písemného předání svěřené věci se uplatní pouze obecná odpovědnost s limitem 4,5násobku průměrné mzdy. Ústní pověření nestačí.
Povinnosti zaměstnavatele v BOZP
Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Mezi základní povinnosti patří:
vyhledávat a hodnotit rizika možného ohrožení zdraví;
přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci;
školit zaměstnance v BOZP při nástupu a opakovaně;
poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) zdarma;
vést evidenci pracovních úrazů a hlásit je;
zajišťovat pravidelné lékařské prohlídky.
Pracovní úraz: kdy odpovídá zaměstnavatel
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel za něj odpovídá objektivně - tedy bez ohledu na zavinění.
Existují však dva důvody, které mohou odpovědnost úplně nebo částečně zprostit:
Plné zproštění - zaměstnanec porušil předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, s nimiž byl prokazatelně seznámen, jeho znalost a dodržování byly soustavně kontrolovány, a toto porušení bylo jedinou příčinou škody.
Částečné zproštění - některý z výše uvedených znaků nebyl naplněn úplně, nebo se na vzniku škody podílela i lehkomyslnost zaměstnance.
Důsledné a prokazatelné školení BOZP, podpisy o převzetí pokynů a evidence kontrol dodržování pravidel jsou v praxi často to jediné, co umožní zaměstnavateli aspoň částečné zproštění odpovědnosti při sporu o pracovní úraz.
Co dělat, když dojde ke škodě
Ať už je škoda na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele, postup by měl být věcný a zdokumentovaný:
Zajistit místo a zdokumentovat stav - fotografie, záznam, případně zajištění svědků.
Sepsat záznam o události - u pracovních úrazů je záznam povinný a má předepsané náležitosti.
Vyčíslit škodu - doložit cenu poškozené věci, náklady na opravu, ušlý zisk.
Projednat náhradu - zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady projednat se zaměstnancem a s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele působí).
Uzavřít dohodu nebo se obrátit na soud - ideální je písemná dohoda o náhradě škody se splátkovým kalendářem.
U pracovních úrazů a nemocí z povolání má zaměstnavatel zákonné pojištění odpovědnosti, ze kterého se plnění vyplácí. U škod na firemním majetku způsobených zaměstnanci žádné takové automatické pojištění není - řada firem proto uzavírá pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu (tzv. „pojistka na blbost").
Prevence se vyplatí oběma stranám
Většině sporů o náhradu škody jde předejít kombinací několika opatření: jasných vnitřních předpisů, prokazatelně provedeného a obnovovaného školení BOZP, písemných dohod o hmotné odpovědnosti tam, kde to dává smysl, a evidencí svěřených věcí.
Pro zaměstnance je zase klíčové dbát pokynů, používat ochranné pomůcky a neprodleně hlásit závady.
Nejčastější otázky:
1. Může zaměstnavatel strhnout náhradu škody přímo ze mzdy?
Pouze se souhlasem zaměstnance, který musí být udělen v písemné dohodě o srážkách ze mzdy. Bez tohoto souhlasu zaměstnavatel srážky provádět nemůže a musí vymáhat náhradu jinou cestou.
2. Jaký je limit náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti?
Maximálně 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před vznikem škody. Limit neplatí u úmyslu, opilosti nebo zneužití návykových látek a u dohod o odpovědnosti za schodek.
3. Co když škodu způsobí externí pracovník dodavatele?
Podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu se odpovědnost zaměstnavatele za BOZP vztahuje i na externí pracovníky, kteří se zdržují na jeho pracovišti. Pokud k úrazu došlo kvůli porušení BOZP, odpovídá zaměstnavatel i za škodu těmto externistům.
4. Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz neodpovídá?
Plného zproštění se zaměstnavatel může domáhat, pokud zaměstnanec porušil prokazatelně sdělené předpisy BOZP, jejichž dodržování zaměstnavatel soustavně kontroloval, a toto porušení bylo jedinou příčinou úrazu.
Závěr:
Škody na pracovišti se nedají úplně vyloučit, dají se ale výrazně omezit a hlavně předem ošetřit tak, aby případný spor neměl nečekané vyústění. Pro zaměstnavatele to znamená důslednou BOZP, prokazatelná školení, písemné dohody o hmotné odpovědnosti tam, kde je to namístě, a evidenci svěřených věcí. Pro zaměstnance znalost limitů odpovědnosti, dbalost na pokyny a včasné hlášení závad nebo úrazů.Klíčové je pamatovat na tři věci: zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance, u nedbalostních škod platí limit 4,5násobku průměrné mzdy a plnou odpovědnost lze rozšířit jen písemnou dohodou. Na druhé straně zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy objektivně a zproštění je možné jen při prokázaném porušení předpisů BOZP, jejichž dodržování soustavně kontroloval.
