Hrubé porušení pracovní kázně a § 55

Co umožňuje § 55 zákoníku práce

Okamžité zrušení pracovního poměru může zaměstnavatel podle § 55 zákoníku práce použít jen ze dvou důvodů, které zákon uvádí jako jediné možné: kvůli pravomocnému odsouzení zaměstnance za úmyslný trestný čin, nebo kvůli porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Pracovní poměr končí ihned, bez výpovědní doby, a proto jde o výjimečný a nejtvrdší způsob skončení zaměstnání.

Zákon připouští dva důvody:

• Pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin — nepodmíněný trest delší než 1 rok, nebo alespoň 6 měsíců za čin spáchaný při plnění pracovních úkolů.

• Porušení povinností zvlášť hrubým způsobem — v praxi zdaleka nejčastější důvod. Lidově se mu říká hrubé porušení pracovní kázně, i když zákoník práce tento pojem nezná.

Okamžité zrušení je krajní řešení pro situace, kdy je porušení tak závažné, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dál zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

Tři intenzity porušení povinností

Zákoník práce rozlišuje tři stupně intenzity porušení povinností a každý z nich má jiné důsledky:

• Soustavné méně závažné porušování — opakované drobnější prohřešky.

• Závažné porušení — jednorázový vážný prohřešek.

• Porušení zvlášť hrubým způsobem — nejzávažnější forma; jen ta může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Háček je v tom, že pojem zvlášť hrubé porušení zákoník práce ani jiný předpis nedefinuje. Jde o takzvanou relativně neurčitou hypotézu — konečné posouzení intenzity závisí na úvaze soudu v konkrétním případě. Porušení navíc musí být zaviněné, alespoň z nedbalosti, a musí dosáhnout určitého stupně intenzity. Když zaměstnavatel intenzitu přecení, riskuje, že soud rozvázání posoudí jako neplatné, protože skutek odpovídal nanejvýš výpovědnímu důvodu, ne okamžitému zrušení.

Kdy jde o zvlášť hrubé porušení v praxi

Protože zákon definici nedává, vodítka nabízí judikatura. Nejčastěji uznávané situace jsou dvě. První je neomluvená absence v trvání alespoň 5 dnů — ta je podle rozhodovací praxe soudů zpravidla důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Druhou je útok na majetek zaměstnavatele, ať přímý (krádež zboží nebo peněz), nebo nepřímý. Takový útok podle judikatury zpravidla už sám o sobě stačí pro závěr, že zaměstnanec porušil povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

Pozor naopak na trestní kauzy zaměstnance mimo práci: samotné odsouzení za trestný čin ani vzetí do vazby důvodem podle § 55 odst. 1 písm. b) není, pokud skutek zároveň neznamená porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Odsouzení může být důvodem jen podle písmene a), a to pouze při splnění podmínek délky a typu trestu.

Kdy nelze pracovní poměr okamžitě zrušit

Zákoník práce v § 55 odst. 2 chrání vybrané skupiny zaměstnanců. Okamžitě zrušit pracovní poměr nelze:

• s těhotnou zaměstnankyní,

• se zaměstnankyní na mateřské dovolené,

• se zaměstnancem na otcovské dovolené,

• se zaměstnancem nebo zaměstnankyní čerpajícími rodičovskou dovolenou.

Mimo tyto chráněné situace lze okamžitě zrušit každý pracovní poměr bez ohledu na to, jak vznikl — dokonce i v průběhu zkušební doby, pokud jsou splněny důvody podle § 55.

Lhůty pro okamžité zrušení

Zaměstnavatel nemůže s rozhodnutím otálet. Po flexinovele zákoníku práce platí subjektivní lhůta 3 měsíce ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl (dříve 2 měsíce), a objektivní lhůta 15 měsíců ode dne, kdy důvod vznikl (dříve 1 rok). Delší lhůty se ale použijí jen u důvodů, které vznikly po účinnosti novely — u starších důvodů platí původní 2 měsíce a 1 rok.

Obě lhůty běží současně a stačí zmeškat jedinou: marným uplynutím subjektivní nebo objektivní lhůty právo zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr zaniká (jde o prekluzi), i kdyby druhá lhůta ještě běžela. Pokud se jednání zaměstnance stane v průběhu subjektivní lhůty předmětem šetření jiného orgánu, například policie, lze pracovní poměr okamžitě zrušit ještě do 3 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o výsledku tohoto šetření.

Náležitosti a účinky okamžitého zrušení

Aby okamžité zrušení obstálo, musí splnit tři náležitosti:

1. Písemná forma: bez ní se k okamžitému zrušení vůbec nepřihlíží, jako by neexistovalo.

2. Skutkové vymezení důvodu: důvod musí být popsán tak konkrétně, aby ho nebylo možné zaměnit s jiným — nestačí opsat text zákona. Dodatečně ho měnit nelze.

3. Doručení: účinky nastávají okamžikem doručení písemnosti zaměstnanci a pracovní poměr tím ihned končí. Uvedení jiného dne skončení nemá žádný účinek.

Jakmile je dokument doručen, nelze ho vzít zpět — pracovní poměr už doručením skončil, takže není co odvolávat.

Jak se může zaměstnanec bránit

Kdo s okamžitým zrušením nesouhlasí, může podat žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru, a to nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Po uplynutí této lhůty už se neplatnosti u soudu domoci nelze.

Soud posuzuje celý řetězec podmínek:

• Intenzita porušení — zda skutek opravdu dosáhl úrovně zvlášť hrubého porušení; zákon pojem nedefinuje, posouzení je vždy na úvaze soudu.

• Zavinění — porušení muselo být zaviněné, alespoň z nedbalosti.

• Lhůty — zaměstnavatel musel stihnout subjektivní i objektivní lhůtu.

• Náležitosti dokumentu — písemná forma a nezaměnitelně popsaný důvod.

Žaloba má smysl typicky v těchto situacích:

• absence trvala jen pár dní,

• chybí zavinění zaměstnance,

• zaměstnavatel důvod popsal jen obecnou frází.

Nejdůležitější body o § 55 a hrubém porušení

• Okamžité zrušení je možné jen ze dvou důvodů: pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin, nebo porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

• Stačí jen nejzávažnější intenzita porušení — typicky neomluvená absence alespoň 5 dnů nebo útok na majetek zaměstnavatele.

• Nelze ho použít vůči těhotné zaměstnankyni ani rodičům na mateřské, otcovské či rodičovské dovolené.

• Lhůty: 3 měsíce od zjištění důvodu, nejpozději 15 měsíců od jeho vzniku; zmeškáním jedné z nich právo zaniká.

• Musí být písemné, s nezaměnitelně popsaným důvodem; účinky nastávají doručením a zpět ho vzít nelze.

• Zaměstnanec se brání žalobou o neplatnost do 2 měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit.

Časté otázky