Dohoda o provedení práce a dovolená: na co máte jako dohodář nárok

Sdílet na:
Dohoda o provedení práce a dovolená: na co máte jako dohodář nárok
Pracujete na dohodu o provedení práce a zajímá vás, jestli máte nárok na dovolenou? Od roku 2024 mají dohodáři ze zákona právo na placenou dovolenou – ale jen za splnění určitých podmínek. Vysvětlíme, jak to funguje, jak se dovolená počítá a na co si dát pozor.

Dohodáři mají nárok na dovolenou – od kdy a proč?

Až do konce roku 2023 platilo, že zaměstnanci pracující na DPP neměli na dovolenou automatický nárok. Záleželo čistě na zaměstnavateli, jestli jim ji přiznal. To se ale změnilo novelou zákoníku práce (č. 281/2023 Sb.), která s účinností od 1. ledna 2024 zakotvila nárok dohodářů na dovolenou přímo do zákona.

Pravidla jsou v zásadě stejná jako u klasického pracovního poměru, jen s jedním důležitým specifikem – fiktivní týdenní pracovní dobou.Tato změna se týká jak dohod o provedení práce (DPP), tak dohod o pracovní činnosti (DPČ). V roce 2026 vše platí beze změn.

Box illustration

Tato změna se týká jak dohod o provedení práce (DPP), tak dohod o pracovní činnosti (DPČ). V roce 2026 vše platí beze změn.

Kdy nárok na dovolenou vzniká?

Aby vám jako dohodáři na DPP vznikl nárok na dovolenou, musíte splnit dvě podmínky současně:

  • dohoda musí trvat v rámci kalendářního roku alespoň 28 kalendářních dnů (4 týdny);

  • a za tuto dobu musíte odpracovat minimálně 80 hodin.

Box illustration

Podmínka 28 dnů se posuzuje podle doby trvání dohody, ne podle toho, jestli jste každý den skutečně pracovali. Pokud máte DPP od 1. března do 30. června, ale pracujete jen občas, podmínka trvání je splněna. Obě podmínky musí platit zároveň. Pokud odpracujete 100 hodin za 3 týdny, nárok nevznikne. Stejně tak pokud máte dohodu na celý rok, ale odpracujete jen 60 hodin.

Jak se dovolená u DPP počítá?

Výpočet dovolené u DPP je trochu specifický. Pro účely výpočtu se používá takzvaná fiktivní týdenní pracovní doba, která u DPP činí 20 hodin týdně – bez ohledu na to, kolik hodin reálně odpracujete. Samotný vzorec vypadá takto:

  • (počet celých odpracovaných „týdnů" ÷ 52) × výměra dovolené v týdnech × 20.

Kde „odpracovaný týden" = každých celých 20 odpracovaných hodin. Výsledek se vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Box illustration

Příklad – brigádník Tomáš:

Tomáš pracuje na DPP celý rok a za tu dobu odpracuje 200 hodin. Zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

  • Počet celých „týdnů": 200 ÷ 20 = 10;

  • Výpočet: (10 ÷ 52) × 4 × 20 = 15,38 hodiny;

  • Po zaokrouhlení nahoru: 16 hodin dovolené.

Tomáš má tedy nárok na 16 hodin placené dovolené.

Na co dalšího mají dohodáři nárok?

Dovolená není jediná novinka. Zaměstnanci na DPP mají od novely zákoníku práce také nárok na příplatky za práci v noci, o víkendu, ve svátek a ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatel je také povinen písemně rozvrhovat pracovní dobu a seznámit dohodáře s rozpisem směn alespoň 3 dny předem. Od 30. září 2025 navíc odpadla povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek u prací na DPP v druhé nerizikové kategorii.

Co když dovolenou nevyčerpáte?

Pokud dohodář nevyčerpá vzniklou dovolenou, musí mu ji zaměstnavatel po skončení dohody proplatit – stejně jako u klasického pracovního poměru. Náhrada se počítá z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Závěr:

Dovolená na DPP už dávno není výsada zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Od roku 2024 na ni mají ze zákona nárok i dohodáři – stačí, aby dohoda trvala alespoň 28 dnů a odpracovali jste minimálně 80 hodin. Výpočet se odvíjí od fiktivní týdenní pracovní doby 20 hodin a výměry dovolené u zaměstnavatele. Při odpracování maxima 300 hodin ročně vám tak může vzniknout nárok na 24 hodin placené dovolené.

Použijte šablonu pro rychlé vytvoření faktury
Vystavené faktury

Související články

Hrubé porušení pracovní kázně a § 55
8. 7. 2026

Zaměstnanec se týden neukázal v práci nebo sáhl na firemní majetek a vy řešíte, jestli s ním můžete skončit ze dne na den. Přesně na to míří okamžité zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně podle § 55 zákoníku práce — platí ale jen pro nejzávažnější prohřešky a jen při dodržení přísných lhůt a písemné formy. Když pravidla dodržíte, rozvázání obstojí i před soudem; když ne, může ho soud prohlásit za neplatné.

Odstupné při výpovědi: kdy na něj máte nárok a jak ho vypočítat
25. 6. 2026

Odstupné je jednorázová kompenzace, kterou zaměstnavatel vyplácí při skončení pracovního poměru z vybraných důvodů. Kdy na odstupné při výpovědi vzniká nárok, jak vysoké je a jak se počítá? Shrnujeme aktuální podmínky i praktický příklad výpočtu.

Škody na pracovišti
27. 5. 2026

Rozbité služební auto, ztracený notebook, úraz kolegy nebo poškozený stroj - škody na pracovišti se stávají i v dobře fungujících firmách. Kdo za ně odpovídá, kolik může zaměstnavatel požadovat zpět a jakou roli hraje BOZP? Praktický přehled pravidel, která by měl znát každý zaměstnavatel i zaměstnanec.

Švarcsystém: Co to je, jak ho rozpoznat a jaké hrozí pokuty
6. 5. 2026

Švarcsystém patří mezi nejčastější formy nelegálního zaměstnávání v Česku. Podnikatelé i OSVČ za něj riskují vysoké pokuty. Zjistěte, co přesně švarcsystém znamená, jak ho inspekce práce pozná a jak se mu vyhnout.