Novela zákona o zaměstnanosti: Klíčové změny v náhradním plnění od roku 2025

Sdílet na:
Novela zákona o zaměstnanosti: Klíčové změny v náhradním plnění od roku 2025
Novela zákona o zaměstnanosti, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší významné změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Nová pravidla mají za cíl zjednodušit výpočty náhradního plnění, motivovat zaměstnavatele k přímému zaměstnávání OZP a zpřesnit podmínky vyplácení příspěvků na chráněném trhu práce. Tento článek přináší detailní přehled nejdůležitějších změn, jejich cílů a praktických dopadů.

Co je náhradní plnění a jeho význam v praxi

Náhradní plnění je jedním z nástrojů, jak zaměstnavatelé mohou splnit svou zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Podle současné legislativy musí firmy s více než 25 zaměstnanci zajistit, aby 4 % jejich pracovních míst byla obsazena OZP. Pokud tuto podmínku nesplní, mohou využít náhradní plnění, tedy odběr výrobků či služeb od organizací zaměstnávajících převážně OZP, nebo odvést příspěvek do státního rozpočtu.

Novela zavádí odstupňování výše odvodu podle míry splnění podílu přímým zaměstnáváním:

  • 1 násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel zaměstná alespoň 3 % OZP.

  • 2 násobek průměrné mzdy, pokud zaměstná alespoň 1 % OZP.

  • 3,5 násobek průměrné mzdy, pokud zaměstná méně než 1 % OZP.

Tento systém znevýhodňuje zaměstnavatele spoléhající pouze na odvod do státního rozpočtu a motivuje je k aktivnějšímu zapojení OZP.

Sjednocení pravidel a odstranění limitů

Od roku 2025 dochází k významným změnám v oblasti náhradního plnění. Dosavadní systém dílčích (čtvrtletních) limitů, který často vedl k nesprávné aplikaci, bude nahrazen ročním limitem. Nově budou zaměstnavatelé povinni uvádět přepočtený roční počet zaměstnanců se zdravotním postižením, což přispěje k větší přehlednosti.

Dále se ruší dílčí limity náhradního plnění, což zjednoduší administrativu. Novela také omezuje možnosti dodávek mezi majetkově propojenými společnostmi, čímž eliminuje potenciální konflikty zájmů.

Nová pravidla pro příspěvky zaměstnavatelům na chráněném trhu práce

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce mohou čerpat příspěvek na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením, který zahrnuje:

  • Paušální částku 1 000 Kč.

  • Mzdovou složku ve výši 75 % mzdy zaměstnance, maximálně 15 700 Kč.

  • Příspěvek na další náklady (například dopravu a pracovní asistenty) s maximálním limitem 16 700 Kč.

Novela zavádí „strop“ pro příspěvek na další náklady. Ten bude odpovídat 0,8 násobku čtvrtletní mzdové složky příspěvku. Opatření omezuje případy zneužívání systému, kdy zaměstnavatelé využívali minimální úvazky či fiktivní asistenty ke zvýšení celkových nároků na příspěvky.

Motivace zaměstnavatelů k vyššímu zapojení osob se zdravotním postižením

Cílem novely je vytvořit podmínky, které přimějí firmy upřednostňovat přímé zaměstnávání OZP před využíváním náhradního plnění. Zavedení motivačních opatření, jako jsou daňové úlevy a finanční příspěvky, je jedním z klíčových aspektů nové legislativy. Firmy, které se aktivně zapojí do integrace OZP, budou mít lepší přístup k dotačním programům.

Transparentnost a prevence nelegálního zaměstnávání

Vysoká míra nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování práce zůstává vážným problémem, zejména u cizinců. Novela umožňuje Státnímu úřadu inspekce práce zveřejnit informace o subjektech porušujících pravidla na úřední desce. Tyto údaje budou veřejně dostupné po dobu jednoho roku, což má zvýšit tlak na dodržování zákonných standardů.

Závěr

Novela zákona o zaměstnanosti představuje významný krok směrem k větší inkluzi osob se zdravotním postižením na volném trhu práce. Změny reflektují potřebu vytvoření rovnějších podmínek a transparentnějšího systému, který bude výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro osoby se zdravotním postižením.

Použijte šablonu pro rychlé vytvoření faktury
Vystavit fakturu

Související články

Změna v zaměstnávání zahraničních zaměstnanců
12. 11. 2026

Od října 2025 musí firmy hlásit nástup cizince ještě před začátkem práce, od dubna 2026 výhradně přes jednotné měsíční hlášení (JMHZ). Za nesplnění hrozí pokuta až tři miliony korun. Co to znamená pro zaměstnavatele a jak se na pravidla připravit?

Mzdy u srovnatelných pozic v ČR: Nové povinnosti pro firmy
10. 11. 2026

Česko nestihlo zapracovat evropskou směrnici o transparentnosti odměňování do června 2026. Vládní návrh novely zákoníku práce počítá s novými povinnostmi od ledna 2027. Co to znamená pro zaměstnavatele a jak se na změny připravit?

Životní minimum 2027: aktuální výše a dopad na dávky
10. 11. 2026

Pro rok 2027 platí životní minimum 5 500 Kč pro jednotlivce, které se změnilo od 1. října 2026. Druhý dospělý v domácnosti má naopak o 290 Kč méně. Přinášíme přehled částek a dopadů na dávky i exekuce.

AI Act v praxi: co musíte označovat, když v podnikání používáte AI
14. 9. 2026

Od 2. srpna 2026 platí nová pravidla AI Actu o transparentnosti. Kolem nich koluje spousta nesmyslů — třeba že se musí označovat každý text z ChatGPT. Pravda je pro většinu podnikatelů výrazně jednodušší. Shrnujeme, co se vás týká a co ne.