Podnikatelé, jejichž obrat překročí 25 milionů korun, musí povinně vést účetnictví. Přechod z daňové evidence vyžaduje inventarizaci majetku, úpravu základu daně a zavedení účetního programu. Článek nabízí přehled povinností, doporučený postup i možnosti, jak využít paušální výdaje.
Daňová evidence vs. účetnictví: Klíčové rozdíly
Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím vyplývá zejména z legislativního rámce a z odlišné povahy vedení záznamů.
1. Legislativní úprava
Účetnictví – upravuje zákon o účetnictví.
Daňová evidence – vychází ze zákona o daních z příjmů.
Tyto odlišné právní předpisy stanovují rozdílné povinnosti, formu i rozsah vedení záznamů.
2. Cíl a zaměření
Daňová evidence – jejím účelem je především stanovit základ daně z příjmů jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Účetnictví – kromě evidence příjmů a výdajů sleduje také hospodářský výsledek (rozdíl mezi výnosy a náklady).
3. Rozsah a složitost
Daňová evidence – jednodušší, méně administrativně náročná, bez povinnosti sestavovat finanční výkazy.
Účetnictví – vyžaduje podvojný zápis, tvorbu výkazu zisků a ztrát (rozvaha a výsledovka) a detailní vedení majetku, závazků i pohledávek.
Hlavní rozdíl spočívá v účelu:
Zatímco daňová evidence sleduje pouze příjmy a výdaje pro výpočet daně, účetnictví poskytuje ucelený obraz o finanční situaci firmy a jejím hospodaření.
Kdy nastává povinnost vést účetnictví
K povinnému přechodu dochází v situaci, kdy:
váš roční obrat přesáhne 25 milionů korun (započítávají se i osvobozená plnění),
jste společníkem ve společnosti, kde alespoň jeden společník vede účetnictví,
nebo se rozhodnete účetnictví vést dobrovolně.
Povinnost začíná od prvního dne nového účetního období po dosažení kritéria. Přechod není nutné hlásit finančnímu úřadu.
Postup přechodu z daňové evidence na účetnictví
Přechod z daňové evidence na účetnictví je proces, který vyžaduje pečlivé naplánování a dodržení všech zákonných kroků. Nejde pouze o formální změnu způsobu evidence – je nutné provést úpravy, které zajistí, že účetnictví bude od počátku správně nastavené a bude odpovídat legislativním požadavkům. Legislativní rámec poskytuje § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb.
1. Inventarizace majetku a závazků
zahrnuje i rezervy, oceňovací rozdíly či neodepsaný majetek z leasingu.
2. Uzavření účetních knih daňové evidence
následně se vytvoří účtový rozvrh podle směrné účtové osnovy.
3. Sestavení zahajovací rozvahy
doplnění interních směrnic a otevření účetních knih.
4. Úprava základu daně
zvýšení o hodnotu zásob, cenin, pohledávek,
snížení o hodnotu přijatých záloh a závazků. Tyto částky lze zahrnout jednorázově, nebo postupně až po dobu devíti let.
Inventarizace majetku a závazků je povinná k poslednímu dni zdaňovacího období. Její výsledky přímo ovlivňují výši základu daně a následné účetní záznamy.
Výběr a zavedení účetního programu
Přechod z daňové evidence na účetnictví s sebou přináší vyšší nároky na zpracování a evidenci dat. Jednoduché fakturační nástroje či základní evidenční aplikace, které postačují pro daňovou evidenci, již v tomto režimu nestačí. Podvojné účetnictví vyžaduje komplexní softwarové řešení, které dokáže zvládnout nejen základní evidenci příjmů a výdajů, ale i pokročilé funkce.
Doporučená kritéria výběru:
přizpůsobení velikosti firmy a počtu uživatelů,
přehledné ovládání a legislativní aktualizace,
možnost napojení na e-shop či sklad,
kvalitní technická podpora.
Závěr
Přechod z daňové evidence na účetnictví nebo paušální výdaje představuje zásadní změnu v administrativě podnikatele. Klíčem k úspěchu je správné načasování, důsledná inventarizace a výběr vhodného účetního programu. U paušálních výdajů je zase potřeba zvážit dlouhodobou výhodnost oproti skutečným nákladům.
