Přechod z vedlejší činnosti na hlavní činnost
Co se změní po přechodu na hlavní činnost
Jako OSVČ na vedlejší činnosti jste měli výrazně nižší odvody – zdravotní pojištění se počítalo ze skutečných příjmů a sociální pojištění jste nemuseli platit vůbec, pokud váš roční zisk nepřekročil rozhodnou částku (pro rok 2026 je to 117 521 Kč).
Po přechodu na hlavní činnost se situace zásadně mění. Musíte platit minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění každý měsíc, a to bez ohledu na to, kolik skutečně vyděláte – i kdyby to bylo nula.
Hlavní činnost = zálohy na pojištění platíte vždy, i při nulovém zisku.
Vedlejší činnost = odvody závisí na skutečném příjmu, při nižším zisku nemusíte platit sociální pojištění vůbec.
Kdy k přechodu dochází
Přechod na hlavní činnost nastává ve chvíli, kdy přestanete splňovat podmínky pro vedlejší činnost. Nejčastější situace jsou:
konec pracovního poměru – zaměstnavatel za vás přestává platit pojistné,
ukončení studia nebo dosažení 26 let,
konec rodičovské dovolené nebo mateřské,
zánik nároku na důchod (invalidní nebo starobní),
ukončení péče o dítě do 4 let (respektive do 7 let pro účely zdravotního pojištění od roku 2026).
Změnu je nutné nahlásit, i když plánujete podnikat jen krátkodobě nebo máte nulové příjmy. Povinnosti vůči institucím vznikají ihned od měsíce, ve kterém ke změně došlo.
Komu a do kdy změnu nahlásit
Přechod z vedlejší na hlavní činnost musíte oznámit dvěma institucím:
Zdravotní pojišťovně – do 8 dnů od změny. Protože přestáváte být osobou, za kterou platí pojistné stát (případně váš zaměstnavatel), musíte tuto skutečnost nahlásit. Většina pojišťoven to umožňuje online – například VZP nabízí elektronický formulář „Oznámení o ukončení zařazení mezi státní pojištěnce".
České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) – do 15 dnů. Ideálně prostřednictvím datové schránky. Ve formuláři uveďte datum, od kterého se stáváte OSVČ na hlavní činnost.
Pokud změnu nestihnete nahlásit včas, můžete ji uvést dodatečně při podání přehledů o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Lepší pozdě než nikdy – ale počítejte s tím, že vám může být zpětně doměřeno pojistné i s úrokem z prodlení.
Kolik budete platit: zálohy pro rok 2026
Tady přichází největší změna, kterou přechod přináší. Jako OSVČ na hlavní činnosti platíte od měsíce změny minimální zálohy:
Sociální pojištění: 5 005 Kč měsíčně (pro hlavní činnost). Pro srovnání – při vedlejší činnosti je minimální záloha 1 574 Kč a platí se jen při překročení rozhodné částky.
Zdravotní pojištění: 3 306 Kč měsíčně (pro hlavní činnost). Při vedlejší činnosti se zálohy od roku 2026 u státních pojištěnců neplatí vůbec – pojistné se doplatí jednorázově po podání přehledu.
Celkem tedy při hlavní činnosti zaplatíte minimálně 8 311 Kč měsíčně na povinných odvodech.
Příklad:
Pan Martin pracoval jako grafik na vedlejší činnost při zaměstnání. V březnu 2026 dal výpověď v zaměstnání a od dubna se podnikání stalo jeho hlavní činností. Od dubna musí platit minimální zálohy: 5 005 Kč na sociální pojištění + 3 306 Kč na zdravotní pojištění = 8 311 Kč měsíčně. Předtím na vedlejší činnosti platil jen zdravotní pojištění podle skutečného příjmu (cca 900 Kč měsíčně) a sociální pojištění neplatil, protože jeho zisk nepřekročil 117 521 Kč za rok.
Výjimka pro začínající podnikatele
Pokud jste zahájili podnikání po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 letech jste nepodnikali, máte výhodu – v prvních dvou kalendářních letech nemusíte platit zálohy na sociální pojištění vůbec. Pojistné se pak doplatí jednorázově po podání přehledu.
Navíc pro OSVČ, které v posledních 20 letech nepodnikaly, je minimální záloha na sociální pojištění nižší – 3 575 Kč měsíčně (místo standardních 5 005 Kč), a to po dobu prvních tří kalendářních let.
Tyto zvýhodnění ale platí i po přechodu na hlavní činnost, pokud příslušné podmínky stále splňujete.
Praktický postup krok za krokem
Zjistěte přesné datum změny. Například poslední den zaměstnání, den ukončení studia nebo rodičovské dovolené.
Nahlaste změnu zdravotní pojišťovně do 8 dnů. Využijte online formulář vaší pojišťovny.
Nahlaste změnu na ČSSZ do 15 dnů. Nejvhodnější cestou je datová schránka – získáte potvrzení o doručení.
Nastavte si trvalý příkaz na zálohy. Sociální pojištění se platí do konce měsíce, za který náleží. Zdravotní pojištění je splatné od 1. do 8. dne následujícího měsíce.
Po podání přehledů za rok se zálohy mohou změnit. Pokud vaše skutečné příjmy odůvodňují vyšší zálohy, budete od měsíce podání přehledu platit více. Pokud méně, stále musíte platit alespoň minimum.
Pro efektivní přechod využijte datovou schránku nebo ePortály institucí (ePortál ČSSZ). Urychlíte celý proces a získáte doklad o podání.
Nezapomeňte na daňové přiznání
Jako OSVČ na hlavní činnosti máte povinnost podat daňové přiznání za každý rok, kdy jste podnikali – to platilo i při vedlejší činnosti. Důležitý rozdíl ale nastane, pokud jste dosud byli zaměstnaní a zaměstnavatel vám dělal roční zúčtování daně. Po přechodu na hlavní činnost si daňové přiznání podáváte sami.
Lhůty pro podání přiznání za rok 2026 jsou: do 1. dubna 2027 (papírově), do 2. května 2027 (elektronicky přes datovou schránku) nebo do 1. července 2027 (pokud přiznání zpracovává daňový poradce).
Zvažte paušální daň
Pokud splňujete podmínky (roční příjmy do 2 milionů Kč, nejste plátce DPH a nemáte příjmy ze zaměstnání), může být pro vás výhodný paušální režim. Místo složitého počítání platíte jednu měsíční částku, která v sobě zahrnuje daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. V prvním pásmu to pro rok 2026 činí 9 162 Kč měsíčně.
V paušálním režimu jste vždy vedeni jako OSVČ na hlavní činnost, a to i pokud byste jinak splňovali podmínky vedlejší činnosti. Nemusíte ale podávat daňové přiznání ani přehledy.
Často kladené otázky
Musím přechod na hlavní činnost nahlásit i na živnostenském úřadě?
Živnostenský úřad rozlišuje pouze to, zda živnost máte, nebo ne – neřeší, jestli je hlavní nebo vedlejší. Změnu tedy hlásíte pouze zdravotní pojišťovně a ČSSZ.
Co se stane, když změnu nenahlásím včas?
Instituce vás budou nadále vést podle posledních údajů. Pokud vás budou evidovat jako vedlejší OSVČ, nebudete odvádět správnou výši pojistného a vznikne vám nedoplatek. Naopak budete-li vedeni jako hlavní a přitom splňujete vedlejší, zbytečně přeplatíte. V obou případech hrozí doměření pojistného a úroky z prodlení.
Od kterého měsíce přesně začínám platit vyšší zálohy?
Od měsíce, v němž ke změně došlo. Pokud vám zaměstnání skončilo například 15. března, celý březen se považuje za měsíc hlavní činnosti a zálohy platíte od března.
Mohu si při přechodu na hlavní činnost ponechat výdajový paušál?
Ano, přechod z vedlejší na hlavní činnost nemá na uplatnění výdajového paušálu žádný vliv. Stále si můžete zvolit mezi skutečnými výdaji a paušálem (60 %, 40 %, 30 % nebo 80 % podle druhu činnosti).
Můžu se po přechodu na hlavní činnost vrátit zpět na vedlejší?
Ano, pokud znovu začnete splňovat podmínky vedlejší činnosti (nastoupíte do zaměstnání, začnete studovat apod.), můžete přejít zpět. Opět to musíte nahlásit zdravotní pojišťovně a ČSSZ.
Ovlivní přechod na hlavní činnost můj nárok na důchod?
Ano, pozitivně. Při hlavní činnosti odvádíte vyšší pojistné na důchodové pojištění, což se promítne do výpočtu vašeho budoucího důchodu. Při vedlejší činnosti s nízkým ziskem nemusíte odvádět sociální pojištění vůbec, a tato doba se pak do důchodu nepočítá.
Platí úlevy pro začínající OSVČ i při přechodu z vedlejší na hlavní?
Záleží na konkrétní situaci. Pokud jste zahájili podnikání po 31. 12. 2024 a před tím 5 let nepodnikali, zproštění od záloh platí i po změně na hlavní činnost – pojistné ale doplatíte jednorázově po podání přehledu.
Je možné změnu provést online, nebo musím osobně na úřad?
Celý proces zvládnete plně online. Zdravotní pojišťovně nahlásíte změnu přes její webový portál a ČSSZ přes datovou schránku nebo ePortál ČSSZ.
Jak přechod ovlivní mou povinnost podat daňové přiznání?
Pokud jste dosud byli zaměstnaní a zaměstnavatel vám dělal roční zúčtování, po přechodu si daňové přiznání musíte podat sami. To platí i v případě, že příjmy z podnikání budou nízké.
Vyplatí se mi po přechodu na hlavní činnost vstoupit do paušálního režimu?
Pokud máte příjmy do 2 milionů Kč ročně, nejste plátce DPH a nemáte příjmy ze zaměstnání, může být paušální režim výhodný. V prvním pásmu zaplatíte 9 162 Kč měsíčně za vše (daň + pojistné) a nemusíte podávat přehledy ani přiznání.
