Účtování krátkodobého majetku
Co je oběžný majetek
Oběžný majetek (někdy také krátkodobý majetek) je část aktiv podniku, která se v hospodářské činnosti rychle spotřebovává nebo přeměňuje. Na rozdíl od dlouhodobého majetku se nezařazuje do užívání na více let - drží se ve firmě zpravidla kratší dobu než jeden rok.
Typickým znakem oběžného majetku je, že neustále mění svou podobu. Z peněz nakoupíte materiál, ten zpracujete na výrobky, výrobky prodáte na fakturu - vzniká pohledávka, a po jejím uhrazení se vše vrací zpět do peněz. Tomuto procesu se říká koloběh oběžného majetku.
Hlavní složky oběžného majetku
Oběžný majetek se v účetnictví dělí do tří hlavních skupin:
Zásoby - materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží a zvířata.
Krátkodobé pohledávky - pohledávky z obchodních vztahů a další pohledávky se splatností do jednoho roku.
Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky - peníze v pokladně, na bankovních účtech, krátkodobé cenné papíry.
V účtové osnově pro podnikatele najdete oběžný majetek v účtových třídách 1 (zásoby), 2 (krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky) a 3 (zúčtovací vztahy, kam patří i pohledávky a závazky).
Účtování zásob - třída 1
Zásoby patří k nejčastěji účtovaným položkám oběžného majetku. Účetní jednotka si může vybrat mezi dvěma způsoby účtování zásob.
Způsob A versus způsob B
Způsob A je průběžné účtování - každý pohyb zásob (příjem, výdej) se zaznamenává okamžitě na účty třídy 1. Na konci roku stav na účtu odpovídá skutečnému stavu zásob na skladě.
Způsob B je periodické účtování - během roku se nákupy účtují přímo do nákladů (např. na účet 501 - Spotřeba materiálu) a na konci účetního období se provede inventura, podle které se stav zásob upraví.
Způsob A je přehlednější a dává přesnější obraz o hospodaření v průběhu roku. Způsob B je administrativně jednodušší, ale vyžaduje pečlivou inventuru. Větší firmy zpravidla volí způsob A, drobné podnikatelské subjekty způsob B.
Nejčastěji používané účty zásob
111 - Pořízení materiálu (pomocný účet pro zaúčtování nákupu materiálu);
112 - Materiál na skladě (skutečný stav materiálu);
121 - Nedokončená výroba;
123 - Výrobky;
131 - Pořízení zboží;
132 - Zboží na skladě a v prodejnách.
Příklad účtování nákupu materiálu (způsob A)
Firma nakoupila materiál za 50 000 Kč bez DPH (DPH 21 % = 10 500 Kč). Doprava 2 000 Kč bez DPH.
Účtování:
Faktura za materiál - 50 000 Kč na MD 111 / D 321, DPH 10 500 Kč na MD 343 / D 321.
Faktura za dopravu (vedlejší pořizovací náklad) - 2 000 Kč na MD 111 / D 321.
Příjem materiálu na sklad - 52 000 Kč na MD 112 / D 111. 4) Výdej do spotřeby - 52 000 Kč na MD 501 / D 112.
Vedlejší pořizovací náklady (doprava, clo, pojistné) vstupují do pořizovací ceny zásob - neúčtují se přímo do nákladů.
Pozor na DPH u zásob. DPH se účtuje samostatně na účet 343 a do pořizovací ceny zásob nevstupuje - předpokládá se, že si plátce DPH nárokuje její odpočet.
Inventarizační rozdíly
Při inventuře může vzniknout manko nebo přebytek. Manko se účtuje na účet 549 - Manka a škody z provozní činnosti, přebytek pak ve prospěch účtu 648 - Ostatní provozní výnosy. U manka do normy přirozených úbytků se účtuje rovnou do nákladů (501, 504).
Účtování peněžních prostředků - třída 2
Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější složkou oběžného majetku. Patří sem hotovost v pokladně, peníze na bankovních účtech, ceniny a krátkodobé cenné papíry.
Klíčové účty třídy 2
211 - Pokladna;
213 - Ceniny (stravenky, poštovní známky, dálniční známky);
221 - Bankovní účty;
231 - Krátkodobé bankovní úvěry;
261 - Peníze na cestě (pomocný účet pro převody mezi pokladnou a bankou).
Účet 261 - proč ho potřebujeme
Účet 261 - Peníze na cestě se používá tam, kde je časový nesoulad mezi dvěma souvisejícími operacemi. Typicky když vyberete peníze z bankomatu - banka platbu zachytí dnes, ale pokladní doklad o vložení do pokladny vzniká později.
Výběr 10 000 Kč z bankomatu do firemní pokladny:
Výpis z banky - 10 000 Kč na MD 261 / D 221.
Příjmový pokladní doklad - 10 000 Kč na MD 211 / D 261.
Kurzové rozdíly u devizových účtů
Pokud má firma účet vedený v cizí měně, je nutné k rozvahovému dni přepočítat zůstatek kurzem ČNB. Vzniká kurzový rozdíl, který se účtuje na účty 563 - Kurzové ztráty nebo 663 - Kurzové zisky.
Krátkodobé cenné papíry držené za účelem obchodování se účtují na účet 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování nebo 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování. Oceňují se reálnou hodnotou a změny se účtují výsledkově.
Účtování pohledávek - třída 3
Pohledávka vzniká nejčastěji vydáním faktury odběrateli za zboží či služby. Až do okamžiku zaplacení představuje pro firmu závazek druhé strany.
Hlavní účty pohledávek
311 - Odběratelé (pohledávky z obchodních vztahů);
314 - Poskytnuté zálohy (zálohy zaplacené dodavatelům);
315 - Ostatní pohledávky z obchodních vztahů;
335 - Pohledávky za zaměstnanci;
378 - Jiné pohledávky.
Vystavení faktury - základní účtování
Firma vystavila fakturu za prodej zboží: 100 000 Kč bez DPH + 21 000 Kč DPH = 121 000 Kč.
Účtování:
Vystavení faktury — 100 000 Kč na MD 311 / D 601 (Tržby za vlastní výrobky) a současně 21 000 Kč na MD 311 / D 343 (DPH).
Úhrada faktury na bankovní účet — 121 000 Kč na MD 221 / D 311.
Opravné položky k pohledávkám
Když je pohledávka po splatnosti a hrozí, že nebude uhrazena, tvoří se k ní opravná položka. Účetní opravné položky se účtují na účet 391 - Opravná položka k pohledávkám.
Rozlišujeme účetní a daňové opravné položky. Daňové opravné položky (podle zákona o rezervách) mají daňové dopady - snižují základ daně. Účetní opravné položky jsou nedaňové, ale lépe odráží reálnou hodnotu pohledávek v účetnictví.
Odpis nedobytné pohledávky
Pokud je zřejmé, že pohledávka nebude uhrazena, odepíše se. Účtuje se na účet 546 - Odpis pohledávky proti 311.
Oceňování oběžného majetku
Způsob ocenění závisí na druhu majetku a způsobu jeho nabytí:
Pořizovací cenou - při nákupu (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady).
Vlastními náklady - při výrobě (přímé i nepřímé výrobní náklady).
Reprodukční pořizovací cenou - při bezúplatném nabytí nebo darem.
Reálnou hodnotou - u některých cenných papírů.
Metody oceňování úbytku zásob
Pokud firma kupuje stejný materiál opakovaně za různé ceny, musí zvolit metodu oceňování úbytku:
FIFO (first in, first out) - první do skladu, první ze skladu.
Vážený aritmetický průměr - průměrná cena ze zásob.
Pevná cena s odchylkami - vhodné pro firmy s ustáleným sortimentem.
Vybranou metodu nelze v průběhu roku měnit. Změnu lze provést pouze k začátku nového účetního období a je třeba ji popsat v příloze účetní závěrky.
Inventarizace oběžného majetku
Inventarizace je povinná pro každou účetní jednotku - provádí se zpravidla k rozvahovému dni. Cílem je porovnat skutečný stav s účetním a zaúčtovat případné rozdíly.
Postup inventarizace
Fyzická inventura zásob (přepočet, převážení).
Dokladová inventura pohledávek a peněžních prostředků.
Porovnání skutečného a účetního stavu.
Zaúčtování rozdílů (manka, přebytky, opravné položky).
Vyhotovení inventurního soupisu.
Inventarizace není jen formalita - je to nástroj, který odhaluje chyby v evidenci, krádeže i ztráty. Pečlivá inventura chrání firmu před daňovými problémy.
Praktické tipy pro účtování oběžného majetku
Při účtování oběžného majetku se vyplatí dodržovat několik zásad, které usnadní práci i případnou kontrolu:
Vést podrobnou skladovou evidenci - i u způsobu B.
Pravidelně sledovat stav pohledávek a včas řešit ty po splatnosti.
Hotovostní operace dokumentovat pokladními doklady.
Pohyby mezi pokladnou a bankou účtovat přes účet 261.
Cizoměnové zůstatky přepočítávat aktuálním kurzem.
Dodržovat zvolenou metodu oceňování úbytku zásob.
Velkou část účtování oběžného majetku lze automatizovat - moderní fakturační a účetní programy umí účtovat pohledávky z vystavených faktur a propojit se s bankovním účtem.
Nejčastější otázky:
1. Co všechno patří do oběžného majetku?
Oběžný majetek zahrnuje zásoby (materiál, výrobky, zboží, nedokončenou výrobu), krátkodobé pohledávky (zejména z obchodních vztahů) a krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky (hotovost, peníze na bankovních účtech, krátkodobé cenné papíry).
2. Jaký je rozdíl mezi způsobem A a B účtování zásob?
Způsob A znamená průběžné účtování - každý pohyb zásob se zaznamenává okamžitě na účty třídy 1. Způsob B je periodické účtování, kdy se nákupy účtují přímo do nákladů a stav zásob se upraví až na konci období podle inventury.
3. Na který účet se účtují peníze v pokladně?
Hotovost v pokladně se účtuje na účet 211 - Pokladna. Příjmy se účtují na stranu MD, výdaje na stranu D. Stav pokladny musí odpovídat skutečné hotovosti.
4. Co dělat s nedobytnou pohledávkou?
K pohledávkám po splatnosti je vhodné tvořit opravné položky (účet 391). Pokud je zřejmé, že pohledávka nebude uhrazena, odepíše se na účet 546 - Odpis pohledávky. Daňové opravné položky se řídí zákonem o rezervách a snižují základ daně.
Závěr:
Účtování oběžného majetku není raketová věda, ale vyžaduje pečlivost a systém. Klíčové je rozumět třem oblastem - zásobám, peněžním prostředkům a pohledávkám - a vědět, jaké účty patří kam. Jakmile máte v hlavě základní logiku účtových tříd 1, 2 a 3, většina běžných operací se účtuje téměř automaticky.
