Zásoby
Co jsou zásoby v účetnictví
Zásoby patří mezi oběžný majetek firmy. Na rozdíl od dlouhodobého majetku (budovy, stroje, automobily) se spotřebovávají obvykle do jednoho roku a v podnikání se „protočí" mnohokrát do roka. Účetně se řadí do účtové třídy 1 - Zásoby.
Jednoduše řečeno: zásoby jsou všechno, co firma nakoupila nebo vyrobila proto, aby to dál spotřebovala při výrobě, prodala, nebo jinak využila v hlavní činnosti.
Zásoby se v rozvaze vykazují v aktivech, konkrétně v oběžných aktivech. Při účetní závěrce je nutné provést inventarizaci a porovnat skutečný stav s účetní evidencí.
Členění zásob
Zákon o účetnictví a prováděcí vyhláška dělí zásoby do několika základních skupin. Každá má svoji účtovou skupinu a vlastní pravidla pro účtování.
Materiál
Materiál jsou suroviny, pomocné a provozní látky, náhradní díly, obaly a další předměty, které firma spotřebovává při výrobě nebo poskytování služeb. Patří sem například mouka v pekařství, plech v zámečnictví nebo kancelářské potřeby. Mezi nejpoužívanější účty patří:
111 - Pořízení materiálu (přechodný účet při způsobu A);
112 - Materiál na skladě;
119 - Materiál na cestě.
Zboží
Zboží jsou věci nakoupené za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu. Typicky se jedná o sortiment obchodů a e-shopů. Klasické účty:
131 - Pořízení zboží;
132 - Zboží na skladě a v prodejnách;
139 - Zboží na cestě.
Zásoby vlastní výroby
Sem patří všechno, co firma sama vytváří v rámci své činnosti:
121 - Nedokončená výroba (rozpracované výrobky, které ještě nejsou hotové);
122 - Polotovary vlastní výroby;
123 - Výrobky (hotové výrobky určené k prodeji);
124 - Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny (specifické pro zemědělství).
Pekařství nakoupí mouku - to je materiál. Z mouky vyrobí těsto a nestihne ho upéct před koncem dne - to je nedokončená výroba. Hotové bagety na pultu jsou výrobky. A pokud k bagetám prodává kupované máslo, to je zboží.
Oceňování zásob
Správné ocenění zásob je základem věrného účetnictví. Zákon rozlišuje, zda firma zásoby nakoupila, vyrobila, nebo získala jinak.
Nakoupené zásoby - pořizovací cena
Nakoupený materiál a zboží se oceňují pořizovací cenou. Ta zahrnuje cenu pořízení a všechny vedlejší pořizovací náklady - typicky:
dopravné a přepravné;
clo;
provize a poplatky souvisejících služeb;
pojistné během přepravy;
skladovací poplatky před zařazením na sklad.
Naopak se do pořizovací ceny nezahrnují úroky z úvěru, kurzové rozdíly nebo penále z prodlení.
Vlastní výroba - vlastní náklady
Zásoby, které si firma sama vyrobí, oceňuje vlastními náklady. Sem patří přímé náklady (přímý materiál a mzdy) a u zásob s delším cyklem výroby i přiměřená část výrobní režie.
Reprodukční pořizovací cena
Pokud firma získá zásoby bezúplatně (například darem) nebo je nelze ocenit jinou metodou, použije se reprodukční pořizovací cena - tedy cena, za kterou by stejnou věc bylo možné koupit v době zaúčtování.
Pokud nakupujete materiál v cizí měně, přepočítává se na koruny kurzem ČNB nebo pevným kurzem stanoveným ve vnitřní směrnici. Volbu kurzu si nezapomeňte upravit ve vnitropodnikové směrnici.
Způsoby účtování zásob - A versus B
Účetnictví nabízí dvě možnosti, jak o zásobách účtovat. Volbu si firma stanoví ve vnitřní směrnici a měla by ji v průběhu účetního období dodržovat.
Způsob A - průběžné účtování
Při způsobu A se každý pohyb zásob účtuje průběžně. Při nákupu nejdřív přes přechodný účet 111 (Pořízení materiálu), pak na sklad 112 (Materiál na skladě). Spotřeba se účtuje do nákladů přes účet 501 (Spotřeba materiálu). Schéma účtování nákupu materiálu:
Faktura přijatá: MD 111 / D 321;
Příjem na sklad: MD 112 / D 111;
Spotřeba materiálu: MD 501 / D 112.
Výhody:
Účetnictví dává v každém okamžiku aktuální stav zásob, je přesnější a vhodnější pro větší firmy.
Způsob B - periodické účtování
Při způsobu B se nákupy materiálu účtují rovnou do nákladů (501), účet 112 se během roku nepoužívá. Skutečný stav zásob se zjistí až inventarizací na konci roku a doúčtuje se rozdíl. Schéma:
Faktura přijatá: MD 501 / D 321;
Na konci období inventura: počáteční stav 112 se převede do spotřeby, konečný stav se vrátí na sklad.
Způsob B mohou používat všechny účetní jednotky, ale musí na konci roku vždy provést inventuru a doúčtovat rozdíly. Bez inventarizace by účetnictví neodpovídalo skutečnosti.
Úbytky zásob - metody ocenění při spotřebě
Když firma materiál ze skladu vydává nebo zboží prodává, je potřeba určit, jakou cenou úbytek ocenit. Účetnictví nabízí dvě hlavní metody:
Vážený aritmetický průměr - Po každém přírůstku (nebo periodicky, minimálně jednou měsíčně) se vypočítá nová průměrná cena. Z této ceny se pak vychází při výdeji.
FIFO (First In, First Out) - První přijatá cena se použije pro první výdej. Materiál se účetně vydává v pořadí, v jakém byl nakoupen. Vhodné zejména pro zásoby s omezenou trvanlivostí.
Metoda LIFO (Last In, First Out) - tedy „poslední dovnitř, první ven
Inventarizace a opravné položky
Na konci účetního období (a u některých zásob i během roku) firma provádí inventarizaci. Porovná účetní stav se skutečným fyzickým stavem.
Inventarizační rozdíly
Mohou nastat dvě situace:
Manko - skutečný stav je nižší než účetní (účet 549 - Manka a škody).
Přebytek - skutečný stav je vyšší než účetní (účet 648 - Ostatní provozní výnosy).
U manek do normy (přirozený úbytek - odpar, vyschnutí) lze náklad uznat daňově. Manka nad normu se obvykle účtují jako daňově neúčinná.
Opravné položky
Pokud zásoby ztratí část své hodnoty (zastarání, poškození, nesprodejnost), tvoří se opravná položka, která dočasně sníží jejich hodnotu v účetnictví. Pokud důvod pomine, opravná položka se rozpouští.
Inventarizace zásob není formalita. Je to klíčový nástroj kontroly, který chrání firmu před chybami v evidenci, krádežemi i daňovými problémy při kontrole.
Časté chyby při účtování zásob
V praxi účetních se opakují stejné chyby - vyplatí se vědět, kterým se vyhnout.
Chybně určená pořizovací cena - zapomenuté vedlejší náklady (doprava, clo) nebo naopak zahrnuté úroky z úvěru.
Nekonzistentní metoda ocenění úbytku - kombinování FIFO a průměrné ceny v rámci jedné položky.
Chybějící vnitřní směrnice - pokud nemáte písemně stanovený způsob účtování (A/B) a metodu oceňování úbytků, riskujete pochybení při kontrole.
Nesprávně účtovaná manka a přebytky - daňová uznatelnost závisí na typu manka a normě přirozeného úbytku.
Zásoby a daň z příjmů
Stav zásob k poslednímu dni účetního období přímo ovlivňuje výsledek hospodaření a tím i daň z příjmů. Nárůst zásob výsledek snižuje (peníze jsou „uložené" v zásobách), úbytek naopak zvyšuje. Proto je správné ocenění a inventarizace zásob důležitá nejen z účetního, ale i daňového hlediska.
Nejčastější otázky:
1. Jaký je rozdíl mezi způsobem A a B u účtování zásob?
Způsob A účtuje pohyby zásob průběžně přes účet 112 - účetnictví zná stav zásob kdykoli během roku. Způsob B účtuje nákupy rovnou do spotřeby (501) a skutečný stav se zjistí až inventurou na konci období. Způsob A je přesnější, B je jednodušší a hodí se menším firmám.
2. Jak se oceňují zásoby vyrobené ve vlastní režii?
Vlastními náklady, které zahrnují přímý materiál, přímé mzdy a u zásob s delším cyklem výroby i přiměřenou část výrobní režie. Pravidla pro stanovení vlastních nákladů by měla obsahovat vnitřní směrnice firmy.
3. Lze v Česku používat metodu LIFO?
Ne. Česká účetní legislativa metodu LIFO výslovně zakazuje. Povolené metody pro ocenění úbytku zásob jsou vážený aritmetický průměr a FIFO.
4. Co patří do pořizovací ceny materiálu?
Cena pořízení plus vedlejší pořizovací náklady - typicky doprava, clo, provize, pojistné během přepravy a skladovací poplatky před zařazením na sklad. Nepatří sem úroky z úvěrů, kurzové rozdíly ani penále z prodlení.
5. Musí každá firma provádět inventarizaci zásob?
Ano. Inventarizace je povinná u všech účetních jednotek minimálně k datu účetní závěrky. Pomáhá zjistit skutečný stav majetku, odhalit manka nebo přebytky a zajistit věrný obraz účetnictví.
Závěr:
Zásoby vypadají na první pohled jako jednoduchá položka v rozvaze, ale jejich správné účtování stojí na několika rozhodnutích, která musí firma udělat dopředu - jakou metodou zásoby ocení, jestli zvolí způsob A nebo B a jak bude počítat úbytky. Tato pravidla patří do vnitřní směrnice a měla by se v průběhu roku dodržovat.V praxi se vyplatí věnovat pozornost třem věcem: kompletní pořizovací ceně (včetně vedlejších nákladů), pravidelné inventarizaci a důslednému rozlišení mezi materiálem, zbožím a vlastní výrobou. Když máte tohle pod kontrolou, účetnictví věrně odráží stav firmy a při daňové kontrole nebudete mít důvod ke znervóznění.
