Účetní jednotka: kdo musí vést účetnictví a v jakém rozsahu

Co je účetní jednotka
Účetní jednotka je subjekt, kterému ze zákona o účetnictví vzniká povinnost vést účetnictví - tedy sledovat hospodaření v podvojné soustavě, sestavovat účetní závěrku a archivovat doklady. Status účetní jednotky není volba názvu, ale právní stav: buď do něj subjekt spadne automaticky, nebo ho získá dobrovolně. Důležité je rozlišit dva pojmy, které se často pletou:
Účetnictví (podvojné) - vede ho účetní jednotka, sleduje aktiva, pasiva, náklady a výnosy.
Daňová evidence - jednodušší forma, eviduje příjmy a výdaje pro účely daně z příjmů; vedou ji OSVČ, které nejsou účetní jednotkou.
Daňová evidence není „malé účetnictví“. Je to samostatný režim podle zákona o daních z příjmů a vede se jen pro výpočet daně, ne pro úplný obraz hospodaření firmy.
Kdo se stává účetní jednotkou ze zákona
Povinnost vést účetnictví, a tedy status účetní jednotky, mají zejména:
Všechny právnické osoby se sídlem v ČR - s.r.o., a.s., družstva, spolky, nadace, příspěvkové organizace a další.
Zahraniční právnické osoby podnikající na území ČR.
Fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku - typicky OSVČ, které samy o zápis požádaly, nebo musely být zapsány kvůli překročení obratu.
OSVČ s obratem nad 25 milionů Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok (rozhoduje obrat podle zákona o DPH).
Účastníci sdružení (společnosti bez právní osobnosti), pokud je účetní jednotkou alespoň jeden z účastníků.
Subjekty, kterým povinnost ukládá zvláštní zákon - například některé organizační složky státu.

Dobrovolné vedení účetnictví
Účetní jednotkou se může stát i ten, komu to zákon neukládá. OSVČ se může do účetnictví přihlásit dobrovolně - typicky pokud:
Plánuje růst a chce mít přehled o majetku, závazcích a skutečném hospodářském výsledku.
Vyžadují to obchodní partneři nebo banka kvůli úvěru.
Chce sledovat efektivitu jednotlivých zakázek nebo středisek.
Pozor - jakmile se OSVČ stane účetní jednotkou (ať už povinně, nebo dobrovolně), musí v účetnictví zůstat minimálně pět po sobě jdoucích účetních období. Vrátit se k daňové evidenci hned další rok nelze.

Přechod z daňové evidence na účetnictví má daňové dopady - některé položky se musí zohlednit při výpočtu daně z příjmů v roce přechodu (zásoby, pohledávky, závazky). Konzultace s účetním nebo daňovým poradcem se vyplatí.
Kategorie účetních jednotek
Účetní jednotky se podle velikosti dělí do čtyř kategorií. Zařazení rozhoduje o rozsahu účetní závěrky, povinnosti auditu i zveřejňování informací ve sbírce listin. Posuzují se tři kritéria - aktiva celkem (netto), roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. Účetní jednotka spadá do dané kategorie, pokud k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě ze tří kritérií platných pro vyšší kategorii.
Kategorie |
Aktiva celkem |
Roční obrat |
Průměrný počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
Mikro |
do 11 mil. Kč |
do 22 mil. Kč |
do 10 |
Malá |
do 120 mil. Kč |
do 240 mil. Kč |
do 50 |
Střední |
do 600 mil. Kč |
do 1,2 mld. Kč |
do 250 |
Velká |
nad 600 mil. Kč |
nad 1,2 mld. Kč |
nad 250 |
Velkou účetní jednotkou je vždy také subjekt veřejného zájmu - banky, pojišťovny nebo společnosti s cennými papíry obchodovanými na regulovaném trhu, a to bez ohledu na velikost.

Pro zařazení do kategorie musí být kritéria překročena ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích. Jednorázový skok obratu nebo počtu zaměstnanců sám o sobě firmu do vyšší kategorie nepřesune.
Povinný audit účetní závěrky
Povinnost ověřit účetní závěrku auditorem mají velké a střední účetní jednotky automaticky. U malých účetních jednotek vzniká audit, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející období překročí alespoň dvě ze tří kritérií:
Aktiva celkem nad 40 mil. Kč;
Čistý obrat nad 80 mil. Kč;
Průměrný počet zaměstnanců nad 50.

Pro akciové společnosti je limit přísnější - stačí překročit jediné kritérium. Mikro účetní jednotky audit nemají, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Účetní jednotka vs. plátce DPH
Tyto dva pojmy spolu nesouvisí, i když se často zaměňují. Plátce DPH je daňový status podle zákona o DPH (vzniká při překročení obratu pro registraci, nebo dobrovolnou registrací). Účetní jednotka je status podle zákona o účetnictví. OSVČ může být plátcem DPH a přitom vést jen daňovou evidenci. A naopak - neplátce DPH může být zapsán v obchodním rejstříku a být účetní jednotkou.
Nejčastější otázky:
1. Stává se OSVČ automaticky účetní jednotkou, když překročí obrat 2 miliony?
Ne. Hranice 2 miliony Kč se týká registrace k DPH, ne povinnosti vést účetnictví. Pro vznik účetní jednotky je rozhodující obrat 25 milionů Kč nebo zápis do obchodního rejstříku.
2. Mohu jako OSVČ vést účetnictví dobrovolně?
Ano. Stačí se rozhodnout a začít účtovat - žádné zvláštní povolení není potřeba. Musíte ale v účetnictví zůstat alespoň pět let.
3. Co když jsem překročil obrat 25 milionů jen jednou?
Účetní jednotkou se stáváte od období následujícího po roce překročení. Pokud v dalším roce obrat klesne, povinnost trvá dál - minimálně po dobu pěti účetních období.
4. Jak se počítá obrat pro účely vzniku účetní jednotky?
Vychází se z obratu podle zákona o DPH za bezprostředně předcházející kalendářní rok. Nezahrnují se osvobozená plnění bez nároku na odpočet.
Závěr:
Být účetní jednotkou znamená vést podvojné účetnictví podle zákona o účetnictví - ne jen evidovat příjmy a výdaje. Status vzniká automaticky všem právnickým osobám, OSVČ zapsaným v obchodním rejstříku a OSVČ s obratem nad 25 milionů Kč. Dobrovolně se účetní jednotkou může stát kdokoli, ale s pětiletým závazkem.Pokud zvažujete přechod z daňové evidence na účetnictví, nebo si nejste jistí, do které kategorie spadáte, vyplatí se vše probrat s účetním ještě před koncem účetního období.

