Stravenky a stravenkový paušál: jak fungují a co se vyplatí
Příspěvek na stravování - povinnost, nebo benefit?
Zajištění stravování zaměstnanců není pro zaměstnavatele povinné. Zákoník práce ukládá pouze povinnost umožnit zaměstnancům se během směny najíst - typicky formou přestávky. Pokud ale zaměstnavatel chce přispívat na jídlo, má dnes na výběr ze tří hlavních forem:
Stravenky (papírové nebo elektronické);
Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek);
Závodní stravování (vlastní jídelna nebo dovoz jídel).
Všechny tři varianty mají stejné daňové podmínky - rozdíly jsou v praktičnosti, administrativě a v tom, jak je vnímá zaměstnanec.
Příspěvek na stravování je daňově zvýhodněný benefit. Zaměstnavatel ho může uplatnit jako daňově uznatelný náklad a zaměstnanec do limitu neplatí daň ani odvody.
Daňové limity pro rok 2026
Zákon o daních z příjmů stanovuje, do jaké výše je příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Limit je odvozen od stravného při pracovní cestě 5–12 hodin a činí 70 % jeho horní hranice.
Pro rok 2026 platí podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí stravné pro pracovní cesty 5–12 hodin v rozmezí 155–185 Kč. Maximální daňově osvobozený příspěvek zaměstnavatele tak činí 129,50 Kč na odpracovanou směnu (70 % ze 185 Kč).
Daňově osvobozený limit příspěvku na stravování pro rok 2026: 129,50 Kč za odpracovanou směnu (nad 3 hodiny).
Co znamená limit v praxi
Pokud zaměstnavatel poskytne příspěvek do 129,50 Kč:
Zaměstnanec ho má osvobozený od daně z příjmů a odvodů;
Zaměstnavatel ho zahrne do daňově uznatelných nákladů.
Pokud poskytne víc než 129,50 Kč:
Část nad limit zaměstnanec daní jako příjem a odvádí z ní pojistné;
Zaměstnavatel může v této části přispívat ze zisku po zdanění.
Stravenky - jak fungují
Stravenka je poukázka, kterou zaměstnanec využije v restauracích, kantýnách nebo prodejnách potravin. Dnes většinou nejde o papírový lísteček, ale o elektronickou kartu (např. Edenred, Sodexo, Up Česká republika).
Hodnota a optimální nastavení
Hodnotu stravenky si zaměstnavatel volí sám. Aby byla z daňového hlediska optimální, doporučuje se nastavit ji tak, aby 55 % její hodnoty bylo právě 129,50 Kč - tedy zhruba 235 Kč na stravenku.
Proč 55 %? Podle zákona si zaměstnavatel může jako daňově uznatelný náklad započítat nejvýše 55 % hodnoty stravenky, zbytek obvykle dorovnává zaměstnanec ze své mzdy. Při hodnotě stravenky 235 Kč tak:
Zaměstnavatel přispívá 129,50 Kč (daňově uznatelné);
Zaměstnanec si platí 105,50 Kč (sráží se mu ze mzdy).
Firma s 20 zaměstnanci, stravenka 235 Kč, 21 pracovních dní v měsíci: měsíční náklad zaměstnavatele = 20 × 21 × 129,50 Kč = 54 390 Kč daňově uznatelných nákladů.
Výhody stravenek
Účelovost - peníze končí v restauraci nebo na jídle, ne v hospodě.
Vnímání jako bonus - zaměstnanec si benefit lépe uvědomuje.
Bez dopadu na exekuce - nelze srazit při exekuci na mzdu.
Akceptace u obchodníků - síť provozoven je široká.
Nevýhody stravenek
Provize vydavateli - typicky 3–7 % z hodnoty stravenky platí zaměstnavatel.
Omezení nákupů - nelze utratit kdekoli, jen u smluvních partnerů.
Administrativa - objednávání, distribuce, evidence.
Stravenkový paušál - co to je
Stravenkový paušál je peněžitý příspěvek na stravování, který zaměstnavatel posílá přímo na účet zaměstnance spolu se mzdou. Zavedený byl od roku 2021 jako jednodušší a levnější alternativa ke stravenkám.
Daňové podmínky jsou stejné jako u stravenek - do limitu 123,90 Kč denně je osvobozený od daně i odvodů.
Výhody stravenkového paušálu
Nulové provize - zaměstnavatel neplatí žádnému vydavateli.
Jednoduchost - žádné objednávání a distribuce.
Volnost - zaměstnanec utratí peníze, kde chce.
Likvidita - peníze přijdou hned na účet.
Nevýhody stravenkového paušálu
Splývá se mzdou - zaměstnanec ho nemusí vnímat jako benefit.
Riziko exekuce - peníze podléhají exekučním srážkám.
Méně účelové - peníze nemusí skončit na stravování.
Pokud zaměstnavatel chce, aby zaměstnanci benefit vnímali, zvažte v komunikaci výplatní pásky stravenkový paušál samostatně rozepsat - ne jen jako součást čisté mzdy.
Stravenky vs. paušál - srovnání
Kritérium |
Stravenky |
Stravenkový paušál |
|---|---|---|
Daňové zvýhodnění |
Do 129,50 Kč / směnu |
Do 129,50 Kč / směnu |
Provize vydavateli |
Ano (3–7 %) |
Ne |
Administrativa |
Vyšší |
Minimální |
Vnímání jako benefit |
Silnější |
Slabší |
Exekuční srážky |
Ne |
Ano |
Použitelnost |
Jen u partnerů |
Kdekoli |
Likvidita |
Postupná |
Okamžitá |
Podmínky nároku na příspěvek
Aby zaměstnanec měl nárok na daňově zvýhodněný příspěvek, musí splnit dvě podmínky:
Odpracovat alespoň 3 hodiny během směny.
Nevznikl mu přitom nárok na stravné (cestovní náhradu při pracovní cestě).
Pokud směna trvá víc než 11 hodin, vzniká nárok na druhý daňově osvobozený příspěvek ve stejné výši. Týká se to zejména směnných provozů a delších pracovních cest.
Pokud zaměstnanec během dne odpracuje méně než 3 hodiny, nárok na daňově osvobozený příspěvek nevzniká. Příspěvek nad rámec tohoto pravidla je u zaměstnance plně zdanitelným příjmem.
Kdo další může příspěvek dostat
Od roku 2024 se podmínky výrazně rozšířily. Daňově osvobozený příspěvek na stravování může zaměstnavatel poskytnout i:
Dohodářům (DPP, DPČ) - pokud odpracují alespoň 3 hodiny.
Bývalým zaměstnancům v důchodu - jako benefit.
Jednatelům s.r.o. - pokud mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce.
OSVČ samy o sobě nárok na příspěvek od státu nemají. Mohou si ale stravné uplatnit v daňové evidenci jako náklad - konkrétně stravné při pracovní cestě, pokud splňují podmínky (cesta mimo obvyklé místo výkonu práce, trvání nad 5 hodin).
Co se zaměstnavateli vyplatí víc?
Z čistě ekonomického pohledu je stravenkový paušál pro zaměstnavatele výhodnější - odpadnou provize vydavatelům stravenek. Při ročním objemu příspěvků 1 milion Kč to znamená úsporu 30 000–70 000 Kč ročně jen na provizích. Stravenky se ale vyplatí v případech, kdy:
Firma chce benefit komunikovat jako něco navíc;
Zaměstnanci preferují stravenky (lze ověřit anketou);
V regionu je široká síť provozoven přijímajících stravenky;
Zaměstnavatel chce mít jistotu, že peníze končí na jídle.
Není výjimkou, že firmy nabízejí oba modely a zaměstnanec si vybere. Dělí se tím administrativa, ale roste flexibilita pro lidi.
Co se zaměstnanci vyplatí víc?
Pro zaměstnance je rozdíl spíš v komfortu než v penězích - daňové zvýhodnění je stejné. Paušál je rychlý a flexibilní, stravenky vedou k disciplíně utratit benefit za jídlo.
Jeden důležitý rozdíl: pokud má zaměstnanec exekuci, stravenkový paušál podléhá srážkám, zatímco stravenky ne. V takové situaci je papírová nebo elektronická stravenka pro zaměstnance výhodnější.
Nejčastější otázky:
1. Jaký je limit stravenkového paušálu pro rok 2026?
Daňově osvobozený příspěvek činí 129,50 Kč za odpracovanou směnu (nad 3 hodiny). Vyplývá z 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě 5–12 hodin podle vyhlášky MPSV.
2. Musí zaměstnavatel přispívat na stravování?
Ne. Zákoník práce nepřikazuje příspěvek poskytovat. Stanovuje jen povinnost umožnit zaměstnancům se najíst během směny.
3. Mohou stravenkový paušál nebo stravenky dostávat dohodáři?
Ano, od roku 2024 mohou daňově zvýhodněný příspěvek dostat i pracovníci na DPP a DPČ, pokud během dne odpracují alespoň 3 hodiny.
4. Co se stane s příspěvkem nad 123,90 Kč denně?
Část nad limit zaměstnanec daní jako běžný příjem a odvádí z ní sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele přestává být nadlimitní část daňově uznatelným nákladem.
Závěr:
Stravenky i stravenkový paušál nabízejí stejné daňové zvýhodnění - do 129,50 Kč na odpracovanou směnu je příspěvek osvobozený od daně i odvodů. Rozhodující jsou tedy provozní detaily: stravenkový paušál šetří zaměstnavateli provize a administrativu, stravenky naopak nabízejí silnější vnímání benefitu a ochranu před exekučními srážkami. V praxi není nutné volit jen jednu formu. Stále víc firem nabízí zaměstnancům výběr - flexibilita roste a každý si zvolí to, co mu vyhovuje.
