Zjednodušený daňový doklad: Podmínky a použití
Co je zjednodušený daňový doklad
Zjednodušený daňový doklad je v podstatě „odlehčená" verze běžného daňového dokladu. Na rozdíl od plného daňového dokladu nemusí obsahovat identifikaci kupujícího, jeho DIČ, jednotkovou cenu bez daně, základ daně ani výši daně. Smyslem je zjednodušit administrativu u drobných transakcí – typicky jde o nákupy v obchodě, platby za drobné služby nebo občerstvení.
Zjednodušený daňový doklad mohou vystavovat pouze plátci DPH. Pokud nejste plátce, váš doklad nesmí obsahovat označení „daňový doklad", sazbu DPH ani další daňové údaje – jedná se pak o běžný účetní doklad (paragon).
Kdy ho můžete vystavit
Základní podmínka je jednoduchá: celková částka za plnění na daňovém dokladu nesmí být vyšší než 10 000 Kč včetně DPH. Přitom nezáleží na způsobu platby – může jít o hotovost i platbu kartou.
Povinné náležitosti
Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení (nebo firmu) prodávajícího, sídlo nebo místo podnikání, DIČ prodávajícího, evidenční číslo dokladu, označení zboží nebo služby, datum vystavení a datum uskutečnění zdanitelného plnění, celkovou cenu včetně DPH a údaj o použité sazbě daně. Co na něm naopak být nemusí:
jméno, název firmy ani DIČ kupujícího;
jednotková cena bez daně;
základ daně a vyčíslená výše daně (pokud je ale daň na dokladu uvedena, musí být správně).
I když zákon nevyžaduje identifikaci kupujícího, zákazník – typicky podnikatel – vás může požádat o doplnění těchto údajů. Pokud si chce uplatnit odpočet DPH, bude pro něj doklad s úplnými náležitostmi praktičtější.
Kdy zjednodušený daňový doklad nestačí
I když částka nepřesáhne 10 000 Kč, existují situace, ve kterých musíte vystavit plný daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě dodání zboží do jiného členského státu EU s osvobozením od daně, při prodeji zboží na dálku do tuzemska, u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a při prodeji zboží podléhajícího spotřební dani z tabákových výrobků za jiné než pevné ceny.
Pokud provozujete e-shop a zasíláte zboží zákazníkům, nemůžete na tyto prodeje vystavovat zjednodušené daňové doklady – i když je částka pod 10 000 Kč. Zákon prodej zboží na dálku z této možnosti výslovně vylučuje.
Rozdíl mezi paragonem, fakturou a pokladním dokladem
V praxi se tyto pojmy často zaměňují, proto si je pojďme odlišit:
Zjednodušený daňový doklad (paragon) vystavuje plátce DPH při transakcích do 10 000 Kč. Typicky jde o okamžité platby – v obchodě, v restauraci, u řemeslníka.
Běžný daňový doklad (faktura) se vystavuje, když celková částka přesáhne 10 000 Kč, nebo v situacích, kdy zjednodušený doklad vystavit nelze. Obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti včetně identifikace kupujícího.
Pokladní doklad slouží k evidenci pohybů hotovosti v pokladně. Na rozdíl od paragonu se vztahuje výhradně na hotovostní operace.
Daňový doklad musí být vystaven nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň. Všechny daňové doklady je nutné archivovat po dobu 10 let.
Závěr:
Zjednodušený daňový doklad je praktický nástroj, který vám jako plátci DPH ušetří čas u běžných transakcí do 10 000 Kč. Nemusíte na něm uvádět údaje o kupujícím ani rozepisovat základ a výši daně – stačí dodržet základní náležitosti, které jsme si prošli výše. Nezapomínejte ale na výjimky. Prodej na dálku, přeshraniční dodání zboží nebo režim přenesené daňové povinnosti vyžadují vždy plný daňový doklad, bez ohledu na částku.
