Návrh na zrušení srážkové daně: Nová daňová povinnost pro desetitisíce poplatníků?
Postupné rušení srážkové daně: Na koho a kdy by mohlo dopadnout?
Podle návrhu by změny ve zdanění drobných příjmů měly proběhnout ve dvou krocích. Od 1. ledna 2026 by mohla být zrušena 15% srážková daň u nerezidentů – fyzických osob, které působí v orgánech právnických osob. Od roku 2027 by se změna mohla rozšířit na všechny poplatníky s vedlejšími příjmy, typicky brigádníky, členy dozorčích rad, předsedy SVJ či pracující studenty a seniory.
Návrh úzce souvisí s plánovaným zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které by mělo umožnit efektivní digitální výměnu údajů mezi plátci daně a finanční správou.
Konec jednoduchosti? Povinnost podat přiznání i při drobných příjmech
Dnes je možné některé vedlejší příjmy zdanit formou srážkové daně, čímž se příjemci vyhnou povinnosti podávat daňové přiznání. Podle návrhu by však nově měli daňové přiznání podávat i ti, jejichž vedlejší příjmy ze závislé činnosti byly dosud zdaněny srážkovou daní.
To by se mohlo týkat například:
Brigádníků a studentů s příjmy z dohod o provedení práce
Důchodců s přivýdělkem
Členů dozorčích rad a předsedů SVJ
-
Zaměstnanců s více pracovními úvazky
Všichni tito poplatníci byli doposud zcela nebo částečně vyvázáni z povinnosti podávat daňové přiznání. Pokud bude návrh schválen, budou nově muset podání přiznání řešit i při drobných příjmech.
Argumenty ministerstva: Digitalizace a daňová odpovědnost
Ministerstvo financí návrh odůvodňuje tím, že má motivovat více poplatníků k aktivní účasti na daňovém procesu. Daňová přiznání by měla být díky předvyplněným údajům jednodušší a dostupnější v digitální podobě.
Zároveň resort zdůrazňuje, že se tím sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele, kteří by už nemuseli odvádět srážkovou daň u drobných příjmů.
Kritika a varování odborníků: Stres, byrokracie a chybějící analýzy
Návrh vyvolal ostrou kritiku odborné veřejnosti i opozice. Svaz účetních ČR a Komora daňových poradců upozorňují na zásadní důsledek: tisíce poplatníků, kteří doposud daň neřešili, budou nově nuceni podávat přiznání. Bez potřebného zaškolení či digitální gramotnosti to může znamenat zvýšené riziko chyb a pokut.
Kritici navíc upozorňují, že ve fázi návrhu chybí důkladná dopadová analýza – nebylo například spočítáno, kolika poplatníků by se změna týkala, jaká bude zátěž pro finanční správu, ani zda systém zvládne nárůst počtu přiznání.
Praktický příklad: Co by změna znamenala pro studenta?
Student uzavře s firmou dohodu o provedení práce na 8 000 Kč měsíčně. Dosud jeho odměna podléhala 15% srážkové dani a nemusel nic řešit. V případě schválení návrhu:
bude mu nově stržena záloha na daň,
nebude mít možnost požádat o roční zúčtování (protože má jiný příjem),
bude povinen sám podat daňové přiznání, aby si mohl uplatnit slevu na poplatníka.
Dopady na OSVČ v paušálním režimu
Dosavadní úprava umožňuje OSVČ s příjmy z dohod, které podléhaly srážkové dani, setrvat v paušálním režimu. Podle návrhu ministerstva má i po změně tato možnost zůstat zachována – záloha na daň z těchto příjmů bude považována za konečnou a nevyloučí poplatníka z paušálního režimu.
Závěr: Úleva pro zaměstnavatele, nebo chaos pro poplatníky?
Zatímco ministerstvo financí zdůrazňuje benefity digitalizace a větší zodpovědnost poplatníků, kritici varují před zbytečnou byrokratickou zátěží a ztrátou jednoduchosti, kterou stávající systém srážkové daně nabízí. Vývoj po případném schválení návrhu ukáže, zda systém přinese větší efektivitu – nebo naopak chaos.
