Prokrastinace a perfekcionismus: jak spolu souvisí a co s tím dělat
Proč perfekcionista odkládá
Prokrastinace znamená, že úkol odsouváme, i když víme, že nám to uškodí. U perfekcionisty za tím obvykle nestojí lenost, ale strach. Strach, že výsledek nebude dost dobrý.
Když má být všechno bezchybné, samotný začátek je najednou riziko. Nedokonalá první verze zabolí víc než prázdný papír, takže radši počkáme. Až budeme mít čas, náladu a dokonalý plán, uděláme to „pořádně". Jenže ten okamžik nepřichází.
Je to past, čím výš máte nastavenou laťku, tím větší tlak cítíte a tím snazší je práci odsunout. Odkládání pak přinese úlevu na pár hodin a vzápětí další vinu. A ta laťku zvedne ještě víc.
Není perfekcionismus jako perfekcionismus
Rozdíl je zásadní. Zdravá snaha o kvalitu znamená, že máte vysoké standardy, ale chybu zvládnete. Nezdravý perfekcionismus bere chybu jako katastrofu a hodně ho řídí obavy z toho, co si pomyslí druzí.
Prokrastinaci pohání hlavně ta druhá varianta. Samotné vysoké nároky odkládání nezpůsobují. Problém je strach z chyby a z hodnocení, ne to, že vám na výsledku záleží.
Zdravý perfekcionista si řekne: „Chci to udělat dobře." Nezdravý si řekne: „Nesmím udělat chybu." První pocit vede k práci, druhý k odkládání. Když sami sebe přistihnete u druhé věty, je to signál, ne charakterová vada.
Jak se to projevuje v praxi
U podnikatele a živnostníka to má konkrétní podobu:
Nabídku pro klienta přepisujete popáté, i když ta první byla v pořádku.
Web nebo e-shop nespustíte, protože „ještě není hotový".
Fakturu vystavíte se zpožděním, protože chcete mít nejdřív dokonalý přehled.
Před každým úkolem se dlouho „připravujete", ale nezačnete.
Výsledek nejsou lepší výsledky, ale zpožděné platby, ušlé zakázky a víc stresu.
Příklad
Petra dělá grafiku na volné noze. Logo pro klienta má hotové za dva dny, ale odevzdá ho až za dva týdny. Celou dobu ho „dolaďuje" a bojí se, že to nestačí. Klient by přitom byl spokojený hned. Petra tak přišla o čas na další zakázku a přidala si týden nervozity, aniž by výsledek byl znatelně lepší.
Co s tím dělat
Nastavte si, co znamená „hotovo"
Než začnete, definujte, kdy je úkol dokončený. U nabídky třeba: čitelná, správná čísla, odeslaná do pátku. Ne „dokonalá". Když máte cíl, poznáte, kdy přestat.
Oddělte tvorbu od úprav
Nejdřív napište nebo udělejte hrubou první verzi a kritiku si nechte až potom. Když opravujete a tvoříte zároveň, nepohnete se z místa.
Rozdělte úkol na malé kroky
Velký úkol děsí. „Vystavit fakturu za projekt" zvládnete. „Dát do pořádku celé účetnictví" vás zaválcuje. Menší krok se hůř odkládá.
Dejte si časový limit
Zkuste pracovat v blocích, třeba 25 minut v kuse. Omezený čas přirozeně sundá tlak na dokonalost, protože prostě musíte něco odevzdat.
Buďte na sebe mírnější
Tvrdá sebekritika prokrastinaci zhoršuje. Když si po odkladu vynadáte, cítíte se hůř a odkládáte znovu. Vlídnější přístup k sobě odkládání naopak snižuje.
Metoda první verze: dovolte si udělat to nejdřív špatně. Cílem prvního pokusu není kvalita, ale existence. Mít co upravovat je vždycky lepší než hledět na prázdno. Většina lidí zjistí, že „špatná" první verze bývá použitelnější, než čekali.
Kdy je to víc než zlozvyk
Občasné odkládání zná každý. Pokud ale tlak na dokonalost vede k trvalé úzkosti, nespavosti nebo pocitu vyhoření, nejde jen o vůli nebo lepší plánování. V takovém případě má smysl probrat to s odborníkem. Není to selhání, je to rozumný krok.
Perfekcionismus není totéž co pečlivost. Pečlivost vám pomáhá odvést dobrou práci. Perfekcionismus vám v odvedení práce brání. Nejde o to přestat si na kvalitě zakládat, jen se kvůli ní nezaseknout.
Je perfekcionismus vždycky špatný?
Ne. Zdravá snaha o kvalitu vám pomáhá. Problém je nezdravá varianta hnaná strachem z chyby a z hodnocení druhých, protože ta vede k odkládání.
Proč prokrastinuju zrovna u důležitých úkolů?
Čím víc na úkolu záleží, tím větší je strach z nedokonalého výsledku a tím silnější nutkání ho odsunout. Malé nedůležité věci se odkládají hůř, protože u nich tolik neriskujete.
Jak poznám, že odkládám kvůli perfekcionismu, a ne z lenosti?
Při lenosti se vám do úkolu nechce. Při perfekcionistické prokrastinaci ho naopak udělat chcete, a právě proto ho nezačnete. Provází to obavy typu „co když to nebude dost dobré".
Funguje metoda „dost dobré“ i u práce, kde na kvalitě záleží?
Ano. „Dost dobré" neznamená odbýt to. Znamená rozumnou laťku a dokončení místo nekonečného ladění, které stejně nikam nevede.
Pomůže deadline?
Vnější termín tlak na dokonalost zmírní, protože hotové je najednou přednější než dokonalé. Umělé termíny fungují slabší, ale rozdělení úkolu na kroky s vlastními menšími termíny pomáhá.