Paušální daň: co vše se počítá do příjmů?
Co je paušální daň a proč je důležité rozumět příjmům
Paušální daň je zjednodušený režim zdanění pro OSVČ. Místo podávání daňového přiznání a přehledů pro pojišťovnu platíte jednu měsíční částku, ve které je zahrnuta daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění.
V roce 2026 využívá paušální daň zhruba 130 tisíc živnostníků v Česku. Aby ale režim fungoval, musíte splnit několik podmínek – a jednou z klíčových je výše a typ příjmů. Právě na to se v tomto článku zaměříme.
Paušální daň vám ušetří nejen peníze, ale i čas – odpadá povinnost podávat daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Stačí jeden trvalý příkaz.
Kolik platíte v jednotlivých pásmech (2026)
Od roku 2023 fungují tři pásma paušální daně. Do jakého pásma spadáte, závisí na výši vašich příjmů a typu činnosti. Zde jsou měsíční částky pro rok 2026:
1. pásmo – 9 162 Kč/měsíc od 1. 7. 2026 (daň 100 Kč, sociální 5 756 Kč, zdravotní 3 306 Kč); v prvním pololetí 2026 činila 9 984 Kč. Roční příjmy do 1 000 000 Kč bez ohledu na činnost, nebo do 1 500 000 Kč při alespoň 75 % příjmů z činností s 60% nebo 80% výdajovým paušálem, nebo do 2 000 000 Kč při alespoň 75 % příjmů z činností s 80% paušálem.
2. pásmo – 16 745 Kč/měsíc (z toho daň 4 963 Kč, sociální 8 191 Kč, zdravotní 3 591 Kč). Roční příjmy do 1 500 000 Kč bez ohledu na činnost, nebo do 2 000 000 Kč při alespoň 75 % příjmů z činností s 60% nebo 80% paušálem.
3. pásmo – 27 139 Kč/měsíc (z toho daň 9 320 Kč, sociální 12 527 Kč, zdravotní 5 292 Kč). Roční příjmy do 2 000 000 Kč bez ohledu na typ činnosti.
V roce 2026 se paušální daň v 1. pásmu nejprve zvýšila na 9 984 Kč, ale od 1. července 2026 klesla na 9 162 Kč (o 822 Kč měsíčně). Pokud platíte trvalým příkazem, zkontrolujte si, že máte od července nastavenou správnou částku 9 162 Kč. Za první pololetí navíc vzniká přeplatek 4 932 Kč.
Aktuální příjmové limity pro jednotlivá pásma uvádí článek paušální daň 2026.
Kolik přesně nově zaplatíte a jak si nechat vrátit přeplatek za první pololetí, rozebíráme v našem článku o snížení paušální daně od července 2026.
Které příjmy se počítají do rozhodného limitu
Rozhodné příjmy jsou ty, podle kterých se posuzuje, zda můžete v paušálním režimu zůstat a do jakého pásma patříte. Jsou to především příjmy ze samostatné činnosti, tedy:
příjmy z živnostenského podnikání (řemeslného i volného),
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
příjmy z podnikání s podnikatelským oprávněním (svobodná povolání – advokáti, daňoví poradci, lékaři apod.),
příjmy z výkonu nezávislého povolání,
příjmy z autorských práv a průmyslového vlastnictví (pokud nejsou zdaněny srážkovou daní),
příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.
Dále se počítají i příjmy z nájmu nebo převodu majetku, pokud byl tento majetek v předchozím roce zařazen v obchodním majetku a nebyly u něj uplatněny výdaje procentem z příjmů.
Pan Novák je živnostník-grafik s ročními příjmy 900 000 Kč z podnikání. Na jeho příjmy lze uplatnit 60% výdajový paušál. Spadá do 1. pásma a měsíčně platí 9 162 Kč. Pokud by jeho příjmy přesáhly 1 000 000 Kč, stále zůstane v 1. pásmu – protože 100 % jeho příjmů je z činnosti s 60% paušálem a limit pro tuto kategorii je 1 500 000 Kč.
Které příjmy se do limitu nepočítají
Existuje celá řada příjmů, které vám limit neovlivní. Jde o tři hlavní skupiny:
Příjmy zdaněné srážkovou daní
Příjmy, které jsou automaticky zdaněné srážkovou daní, se do rozhodného limitu nezahrnují. Patří sem například příjmy z dohody o provedení práce (DPP) při nepodepsaném prohlášení poplatníka a výdělku do stanoveného limitu, autorské honoráře za příspěvky do médií do 10 000 Kč měsíčně, úroky z běžného účtu nebo z držby cenných papírů.
Příjmy osvobozené od daně
Osvobozené příjmy se rovněž nepočítají. Jde o příjmy z prodeje nemovitosti při splnění časového testu, dědictví, darování a další zákonem vyjmenované případy.
Ostatní příjmy do 50 000 Kč ročně
OSVČ v paušálním režimu smí mít i další příjmy mimo podnikání – z kapitálového majetku (dividendy, úroky), z nájmu mimo obchodní majetek nebo příležitostné příjmy. Podmínkou je, že celková suma těchto příjmů nesmí překročit 50 000 Kč za rok. Do tohoto limitu se opět nepočítají příjmy zdaněné srážkou ani osvobozené příjmy.
Limit 50 000 Kč se vztahuje na hrubý příjem, nikoliv na zisk. Pokud tedy prodáte cenné papíry za 60 000 Kč (a nesplňujete podmínky pro osvobození), do limitu se počítá celých 60 000 Kč – bez ohledu na to, kolik jste za ně zaplatili.
Mohu kombinovat podnikání a zaměstnání?
Obecně ne – jednou z podmínek paušálního režimu je, že OSVČ nesmí mít příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání). Existuje ale výjimka: pokud jsou příjmy ze zaměstnání zdaněny srážkovou daní, vstup do paušálního režimu je možný.
V praxi to znamená, že si můžete přivydělávat na DPP, pokud u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení poplatníka a váš výdělek nepřesáhne limit pro srážkovou daň. Totéž platí pro odměny neuvolněných zastupitelů, které jsou zdaněny srážkou.
Paní Svobodová podniká jako překladatelka (příjmy 700 000 Kč/rok) a občas si přivydělá na DPP jako lektorka za 8 000 Kč měsíčně bez podepsaného prohlášení. Její příjem z DPP je zdaněn srážkovou daní – může tedy zůstat v paušálním režimu. Pokud by ale u zaměstnavatele podepsala prohlášení, příjem by se danil zálohově a paušální režim by nemohla využít.
Co se stane, když překročíte limit příjmů
Pokud v průběhu roku zjistíte, že vaše příjmy přesáhly limit pro zvolené pásmo, nemusíte hned panikařit. Pásmo během roku neměníte. Na konci roku vyhodnotíte skutečné příjmy a máte dvě možnosti:
Pokud jste překročili pásmo, ale stále se vejdete do vyššího pásma, můžete do 12. ledna následujícího roku podat oznámení o jiné výši paušální daně. Doplatíte rozdíl, ale v režimu zůstanete.
Pokud jste překročili i limit 2 000 000 Kč nebo porušili jinou podmínku (stali jste se plátcem DPH apod.), musíte z paušálního režimu vystoupit. Do 15 dnů nahlásíte tuto skutečnost finančnímu úřadu a po skončení roku podáte standardní daňové přiznání.
Pokud vaše „vedlejší" příjmy (z nájmu, kapitálového majetku, ostatní příjmy) překročí 50 000 Kč za rok, neznamená to automatické vyloučení z paušálního režimu. Zůstáváte v něm, ale máte povinnost podat daňové přiznání.
Praktický přehled: co se počítá a co ne
Počítá se do limitu: příjmy z živnosti, z podnikání podle zvláštních předpisů, ze zemědělství, z autorských práv (pokud nejsou zdaněny srážkou), z nájmu obchodního majetku.
Nepočítá se do limitu: příjmy zdaněné srážkovou daní (DPP, autorské honoráře do 10 000 Kč/měsíc, úroky z účtu), osvobozené příjmy (dědictví, darování, prodej nemovitosti při splnění časového testu), ostatní příjmy do celkového limitu 50 000 Kč ročně.
Pokud máte příjmy z více typů činností (např. živnost řemeslná i volná), pro zařazení do pásma se posuzuje poměr příjmů z jednotlivých činností. Rozhodující je, jaký výdajový paušál by bylo možné na danou činnost uplatnit – i když ho reálně nevyužíváte.
Komu se paušální daň v roce 2026 vyplatí
Paušální daň se vyplatí především živnostníkům s vyššími příjmy v rámci daného pásma, kteří nemají nárok na výrazné daňové slevy (typicky bezdětní podnikatelé nebo podnikatelé bez hypotéky). Čím blíže jste horní hranici pásma, tím je úspora větší.
Naopak se nemusí vyplatit OSVČ s nízkými příjmy (např. pod 400 000 Kč ročně při 80% paušálu), OSVČ s nárokem na slevu na děti nebo další odpočty a samozřejmě plátcům DPH, kteří paušální daň využít nemohou.
Před vstupem do paušálního režimu si spočítejte, kolik byste zaplatili v klasickém režimu s výdajovým paušálem a se všemi slevami. Porovnejte to s roční paušální daní (např. 109 944 Kč v 1. pásmu ) a rozhodněte se na základě čísel, ne dojmů.
Nejčastější otázky
Počítají se příjmy z nájmu bytu do limitu pro paušální daň?
Záleží na tom, zda je nemovitost zařazena v obchodním majetku. Pokud ano, počítají se do rozhodných příjmů. Pokud ne, spadají do kategorie „ostatní příjmy" a nesmí spolu s dalšími vedlejšími příjmy překročit 50 000 Kč ročně.
Mohu být v paušálním režimu a zároveň pracovat na DPP?
Ano, pokud je váš příjem z DPP zdaněn srážkovou daní – tedy nepodepíšete prohlášení poplatníka a výdělek nepřesáhne stanovený limit. Pokud se daň vybírá zálohově, paušální režim využít nemůžete.
Co když prodám akcie – počítá se to do limitu?
Pokud příjem z prodeje cenných papírů není osvobozen od daně (nesplníte časový test 3 roky nebo hodnotový test 100 000 Kč), počítá se do limitu ostatních příjmů 50 000 Kč. A pozor – počítá se celý příjem z prodeje, ne jen zisk.
Jak je to s příjmy z dividend?
Dividendy vyplácené v ČR jsou standardně zdaněny srážkovou daní. Tyto příjmy se do limitu nezapočítávají.
Můžu vstoupit do paušální daně, když jsem neuvolněný zastupitel?
Ano, pokud je odměna za výkon veřejné funkce zdaněna srážkovou daní. V případě zálohového zdanění vstup do paušálního režimu není možný.
Co se stane, když mé vedlejší příjmy přesáhnou 50 000 Kč?
V paušálním režimu zůstáváte, ale musíte za daný rok podat daňové přiznání. Nejedná se o automatické vyloučení z režimu.
Mám příjmy ze dvou živností – řemeslné a volné. Jak se určí pásmo?
Rozhoduje poměr příjmů. Pokud alespoň 75 % vašich příjmů pochází z řemeslné živnosti (80% paušál) nebo ostatní živnosti (60% paušál), můžete se dostat do nižšího pásma i při vyšších příjmech.
Když vstoupím do paušálního režimu v průběhu roku při založení živnosti, počítají se příjmy za celý rok?
Při zahájení činnosti v průběhu roku se posuzují příjmy jen za období, kdy jste podnikali. Oznámení podáváte nejpozději v den zahájení činnosti.
Vztahuje se paušální daň i na vedlejší činnost?
Paušální daň je určena pouze pro OSVČ na hlavní činnost. Musíte být poplatníkem důchodového a zdravotního pojištění jako OSVČ s hlavní činností.
Můžu v paušálním režimu uplatňovat slevu na dani na děti?
Ne. V paušálním režimu nelze uplatňovat žádné daňové slevy ani odpočty – ani slevu na poplatníka, na děti, na manžela/manželku, ani odpočet úroků z hypotéky.
