Odklad daňového přiznání v roce 2026
Základní termíny pro podání daňového přiznání v roce 2026
Než se podíváme na možnosti odkladu, je dobré mít jasno v tom, jaké lhůty vlastně platí. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2025 je do 1. dubna 2026. To platí pro papírové podání. Při elektronickém podání se termín prodlužuje do 4. května 2026, protože standardní termín 2. května připadá v roce 2026 na sobotu.
Ve stejném termínu jako přiznání je nutné daň i uhradit. Pokud vám tedy vychází nedoplatek, musíte mít peníze na účtu finančního úřadu nejpozději v den, kdy uplývá lhůta pro podání.
Většina OSVČ má ze zákona zřízenou datovou schránku, a proto musí podávat daňové přiznání elektronicky. Pro ně tedy platí termín 4. května 2026. Papírové podání k 1. dubnu se týká především zaměstnanců bez datové schránky, kteří podávají přiznání dobrovolně nebo kvůli vedlejším příjmům.
Jak si termín prodloužit? Tři možnosti odkladu
V roce 2026 existují v zásadě tři cesty, jak získat více času na podání daňového přiznání.
1. Elektronické podání – automatický měsíc navíc
Nejjednodušší forma „odkladu" je vlastně elektronické podání. Oproti papírovému formuláři získáte automaticky měsíc navíc – tedy termín do 4. května 2026 místo 1. dubna. Nemusíte o nic žádat, stačí přiznání podat přes portál MOJE daně nebo prostřednictvím datové schránky.
Pokud ještě nemáte datovou schránku a chcete využít prodloužený termín, můžete přiznání podat elektronicky i přes portál MOJE daně s přihlášením pomocí bankovní identity. Žádnou žádost o odklad podávat nemusíte.
2. Podání přes daňového poradce – odklad do 1. července 2026
Nejčastěji využívaná varianta odkladu. Požádáte daňového poradce o sestavení a podání daňového přiznání. Ten si na základě plné moci vezme vyřízení odkladu na starost a přiznání podá nejpozději do 1. července 2026. Prakticky to funguje tak, že poradce musí být registrovaný u Komory daňových poradců ČR a vy mu udělíte plnou moc k podání přiznání.
Co je důležité vědět o plné moci:
Podmínka podat finančnímu úřadu do 1. dubna plnou moc udělenou daňovému poradci byla zrušena. Od roku 2021 se plná moc přikládá až společně s odevzdáním přiznání. To je výrazné zjednodušení – nemusíte řešit žádné předběžné lhůty. Podpis na plné moci nemusí být úředně ověřen.
Odklad do 1. července se vztahuje i na povinnost zaplatit daň. Platbu tedy odložíte společně s podáním. Ale pokud vám vyjde přeplatek, finanční úřad ho začne zpracovávat až po 1. červenci – vrácení peněz se tedy také posune.
3. Příjmy ze zahraničí – odklad až do 31. října 2026
Pokud máte příjmy ze zdrojů v zahraničí, máte možnost požádat správce daně o prodloužení lhůty. Pokud jsou součástí vašich příjmů příjmy zdaňované v zahraničí, máte možnost zažádat o odklad a přiznání podat nejpozději do 31. října 2026. Tato varianta se hodí zejména pro podnikatele s mezinárodními aktivitami, zaměstnance pracující v zahraničí nebo osoby s příjmy z dividend ze zahraničních firem.
Na co nezapomenout při odkladu
Přehledy pro pojišťovny se odloží také - Pokud máte sjednaný odklad daňového přiznání, termín pro podání přehledů pro pojišťovny je 3. srpna 2026. Pojistné je pak nutné zaplatit do 8 dnů od podání přehledů.
Toleranční lhůta 5 pracovních dnů - Finanční správa toleruje opožděné podání do pěti pracovních dnů po termínu bez sankce. To ale neznamená, že byste měli na odklad spoléhat – jde o záchrannou síť, ne o plán.
Splatnost daně - Daň je splatná ve stejný den jako termín pro podání přiznání. Pokud máte odklad do 1. července, platíte daň také do 1. července.
Vrácení přeplatku - Finanční úřad musí přeplatek vyplatit do 30 dní od stanoveného termínu pro podání přiznání. Při odkladu do července tedy peníze dostanete nejpozději na přelomu července a srpna.
Co se stane, když přiznání nepodáte ani po odkladu? Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze stanovené daně. Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun.
Pozor na správný formát podání: OSVČ s datovou schránkou musí podávat elektronicky ve formátu XML. Přiznání zaslané jako PDF není správný formát a finanční úřad ho nemusí akceptovat.
Nejčastější otázky:
1. Musím o odklad daňového přiznání nějak žádat?
Záleží na variantě. Při elektronickém podání se termín prodlužuje automaticky. U odkladu přes daňového poradce stačí předložit plnou moc společně s přiznáním – samostatnou žádost nepodáváte. U příjmů ze zahraničí je potřeba podat žádost na finanční úřad.
2. Kdy musím mít plnou moc pro daňového poradce?
Plnou moc stačí doručit na finanční úřad společně s podáním přiznání. Nemusíte ji tedy posílat předem – stačí ji přiložit až k samotnému přiznání před 1. červencem.
3. Odkládá se s daňovým přiznáním i platba daně?
Ano. Daň je splatná ve stejný den jako termín pro podání přiznání. Pokud máte odklad do 1. července, platíte daň také do 1. července.
4. Jaké jsou sankce za pozdní podání po odkladu?
Finanční úřad toleruje zpoždění do 5 pracovních dnů. Poté se počítá pokuta 0,05 % z daně za každý den prodlení, maximálně 5 % z daně nebo 300 000 Kč.
Závěr:
Pokud jste OSVČ s datovou schránkou a zvládnete přiznání připravit sami, automatický termín 4. května vám většinou bohatě stačí. Potřebujete-li víc času nebo nechcete řešit daně na vlastní pěst, odklad přes daňového poradce do 1. července je nejpohodlnější varianta – a zároveň vám posune i platbu daně. A pokud máte příjmy ze zahraničí, můžete získat čas až do konce října.
