23% sazba daně z příjmů v roce 2025: od jaké částky platíte víc?
Dvě sazby daně z příjmů: jak to funguje
Česko má od roku 2021 progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V praxi to znamená, že existují dvě daňové sazby – základní 15 % a zvýšená 23 %. Důležité je pochopit, že vyšší sazba se nikdy neuplatní na celý příjem. Týká se pouze té části základu daně, která překročí stanovenou hranici.
Tuto hranici určuje 36násobek průměrné mzdy (do roku 2023 to přitom byl 48násobek, takže vyšší daň tehdy platilo výrazně méně lidí).
23% sazba daně z příjmů nahradila od roku 2021 dřívější solidární přirážku (7 % k základní 15% dani). Na rozdíl od solidární daně se ale nyní do příjmů počítají i pasivní příjmy – z pronájmu, kapitálového majetku nebo prodeje nemovitostí.
Konkrétní hranice pro rok 2025
Průměrná mzda pro rok 2025 byla stanovena na 46 557 Kč. Z toho vyplývá:
Roční hranice: 1 676 052 Kč (36 × 46 557 Kč)
Měsíční hranice (pro zálohy zaměstnanců): 139 671 Kč (3 × 46 557 Kč)
Příjmy do této částky se daní sazbou 15 %. Teprve každá koruna nad tuto hranici podléhá sazbě 23 %.
Pro srovnání – v roce 2024 byla roční hranice 1 582 812 Kč, pro rok 2026 se zvyšuje na 1 762 812 Kč.
Přehled hranic pro 23% sazbu daně v jednotlivých letech:
Rok |
Průměrná mzda |
Roční hranice |
Měsíční hranice |
2023 |
40 324 Kč |
1 935 552 Kč (48×) |
161 296 Kč |
2024 |
43 967 Kč |
1 582 812 Kč (36×) |
131 901 Kč |
2025 |
46 557 Kč |
1 676 052 Kč (36×) |
139 671 Kč |
2026 |
48 967 Kč |
1 762 812 Kč (36×) |
146 901 Kč |
Koho se 23% sazba týká
Vyšší sazba se netýká jen zaměstnanců s vysokou mzdou. Platí pro všechny fyzické osoby, jejichž celkový základ daně přesáhne roční hranici. Základ daně přitom tvoří součet:
příjmů ze zaměstnání (hrubá mzda),
příjmů z podnikání (příjmy minus výdaje u OSVČ),
příjmů z kapitálového majetku,
příjmů z pronájmu,
a ostatních příjmů.
Pozor: I když máte jako zaměstnanec mzdu pod měsíční hranicí, může vás 23% sazba překvapit na konci roku. Stačí, že k vašim příjmům ze zaměstnání přičtete příjmy z pronájmu bytu nebo z investic – a celkový roční základ se dostane nad limit.
Příklad výpočtu daně
Podívejme se na konkrétní případ. Pan Novák má v roce 2025 roční základ daně 2 100 000 Kč (kombinace příjmů ze zaměstnání a pronájmu).
Výpočet:
Část do 1 676 052 Kč × 15 % = 251 408 Kč
Část nad limit: 423 948 Kč × 23 % = 97 508 Kč
Celková daň před slevami: 348 916 Kč
Po slevě na poplatníka (30 840 Kč): 318 076 Kč
Efektivní sazba daně pana Nováka tak vychází přibližně na 15,1 % – tedy výrazně méně než 23 %. Právě proto je důležité rozlišovat mezi mezní sazbou (23 % na poslední část příjmu) a efektivní sazbou (průměr z celého příjmu).
Mýtus: „Nevyplatí se vydělávat víc, protože zaplatím 23 %."
To není pravda. Vyšší sazba se vždy vztahuje jen na tu část příjmu, která překročí limit. Nikdy se nestane, že byste kvůli jedné koruně nad hranicí danili celý příjem sazbou 23 %.
Jak si daňovou povinnost snížit
I když se vám příjmy dostanou do vyššího pásma, existují legální způsoby, jak základ daně snížit:
Nezdanitelné části základu daně (snižují základ, z něhož se daň počítá):
příspěvky na penzijní spoření (odpočet až 24 000 Kč ročně),
životní pojištění (odpočet až 24 000 Kč ročně),
úroky z hypotéky na vlastní bydlení (až 150 000 Kč u smluv od 2021, 300 000 Kč u starších smluv),
dary na dobročinné účely (až 30 % základu daně),
darování krve (3 000 Kč za každý odběr).
Daňové slevy (snižují již vypočtenou daň):
sleva na poplatníka: 30 840 Kč ročně (má nárok každý),
sleva na vyživované dítě: 15 204 – 27 840 Kč podle pořadí dítěte,
sleva na manžela/manželku pečující o dítě do 3 let: 24 840 Kč.
Příklad:
Paní Dvořáková má roční základ daně 1 750 000 Kč. Po odečtení příspěvků na penzijní spoření (24 000 Kč) a úroků z hypotéky (80 000 Kč) jí klesne základ na 1 646 000 Kč – tedy pod hranici 1 676 052 Kč. Celý příjem tak zdaní jen 15% sazbou. Díky odpočtům ušetří přibližně 8 300 Kč na dani.
Dopad na sociální pojištění a důchody
S 23% sazbou daně souvisí i strop na sociální pojištění. Ten je nastaven na 48násobek průměrné mzdy – v roce 2025 tedy na 2 234 736 Kč. Z příjmů nad tuto částku se sociální pojištění neodvádí.
To má ale praktický dopad na důchody. Příjmy, z nichž se neplatí sociální pojištění, se nezapočítávají do výpočtu starobního nebo invalidního důchodu. Někteří zaměstnanci s příjmy v pásmu mezi 36násobkem a 48násobkem průměrné mzdy tak platí vyšší daň z příjmů (23 %), ale zároveň se jim tyto příjmy plně promítají do výpočtu budoucího důchodu. Ti, kdo vydělávají nad 48násobek, sice na sociálním ušetří, ale jejich důchod to neovlivní.
U zdravotního pojištění žádný strop neexistuje – odvádí se vždy z celého příjmu.
Pokud máte příjmy nad 2,2 milionu Kč ročně, zvažte konzultaci s daňovým poradcem. Kombinace vyšší sazby daně, stropu na sociální pojištění a případných daňových odpočtů může být poměrně složitá.
Co se změní v roce 2026
Pro příjmy za rok 2026 se hranice pro 23% sazbu zvyšuje na 1 762 812 Kč ročně (měsíčně 146 901 Kč pro zálohy zaměstnanců). Sazby daně zůstávají stejné – 15 % a 23 %. Sleva na poplatníka také zůstává na 30 840 Kč.
Poplatníci s vysokými příjmy si tak v roce 2026 mírně polepší – větší část jejich příjmů bude spadat do nižšího 15% pásma. Maximální roční úspora oproti roku 2025 ale činí přibližně 7 000 Kč.
FAQ
Od jaké částky se v roce 2025 platí 23% daň z příjmů?
Z roční části základu daně přesahující 1 676 052 Kč. U zaměstnanců se měsíční záloha na daň ve výši 23 % strhává z hrubé mzdy nad 139 671 Kč.
Platím 23 % z celého příjmu, nebo jen z části nad limit?
Pouze z části nad limit. Příjmy do 1 676 052 Kč se stále daní sazbou 15 %. Vyšší sazba nikdy nedopadne na celý výdělek.
Jaká bude hranice pro 23% sazbu v roce 2026?
Roční hranice se zvyšuje na 1 762 812 Kč, měsíční na 146 901 Kč. Průměrná mzda pro rok 2026 je stanovena na 48 967 Kč.
Počítají se do limitu i příjmy z pronájmu nebo investic?
Ano. Na rozdíl od dřívější solidární daně se do celkového základu daně započítávají všechny zdanitelné příjmy – ze zaměstnání, podnikání, pronájmu, kapitálového majetku i ostatní příjmy.
Jak se liší výpočet pro zaměstnance a OSVČ?
U zaměstnanců se za příjem považuje hrubá mzda. Zaměstnavatel strhává zálohy na daň měsíčně, konečné vyrovnání proběhne ročním zúčtováním nebo v daňovém přiznání. U OSVČ se základ daně počítá jako příjmy minus výdaje a daň se řeší v ročním daňovém přiznání.
Nahradila 23% sazba solidární daň?
Ano. Solidární daň (7% přirážka k 15% dani) fungovala od 2013 do konce roku 2020. Od roku 2021 ji nahradila dvoupásmová sazba 15 % a 23 %. Od roku 2024 se navíc snížil limit z 48násobku na 36násobek průměrné mzdy, čímž se vyšší sazba dotkla více lidí.
Mohu si snížit základ daně, abych se nedostal do 23% pásma?
Ano – pomocí nezdanitelných částí základu daně. Patří sem například úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění nebo dary. Tyto odpočty snižují základ daně ještě před výpočtem daně.
Kolik činí sleva na poplatníka v roce 2025 a 2026?
V obou letech je sleva 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). Má na ni nárok každý poplatník se zdanitelnými příjmy, a to v plné výši bez ohledu na to, kolik měsíců v roce pracoval.
Co když mi zaměstnavatel strhne 23 % jen v jednom měsíci kvůli prémii, ale roční příjem je pod limitem?
Přeplatek vám bude vrácen v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání. Rozhodující je celkový roční základ daně, nikoli jednotlivé měsíce.
Existuje strop na sociální pojištění?
Ano. V roce 2025 je maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy). Z příjmů nad tuto částku se sociální pojištění neodvádí. Zdravotní pojištění strop nemá.
