Podnikání ve dvou

Tři základní způsoby, jak podnikat ve dvou
V Česku máte v praxi tři reálné varianty, jak rozjet podnikání spolu s druhou osobou:
1. Jeden podniká, druhý je spolupracující osoba
Hodí se pro manžele nebo členy rodiny, kde jeden vede živnost a druhý pomáhá (administrativa, marketing, výroba). Spolupracující osoba vlastní IČO mít nemusí - registruje se jen k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a část příjmů a výdajů „hlavní" OSVČ se převede na ni.
2. Každý má vlastní OSVČ a spolupracujete
Klasická varianta pro dva kamarády nebo nesezdané partnery. Každý fakturuje sám za sebe, každý si vede svou daňovou evidenci a daní si své. Společné věci (zakázky, klienti, vybavení) si řeší smluvně.
3. Společná s.r.o.
Vhodné, když chcete podnikat opravdu společně, dělit se o podíly a chránit svůj osobní majetek. Každý společník drží určitý podíl, společně rozhodují o směřování firmy a zisk se rozděluje podle podílů.
Pro nesezdané partnery a kamarády není varianta „spolupracující osoba" dostupná. Ta je vyhrazena jen pro manžele, registrované partnery a osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti (typicky děti, rodiče).
Spolupracující osoba: nejjednodušší forma pro manžele
Spolupracující osoba je institut ze zákona o daních z příjmů, který umožňuje rozdělit příjmy a výdaje jedné OSVČ na další osobu - typicky manžela nebo manželku. Cílem je snížit celkovou daňovou zátěž rodiny.
Kdo může být spolupracující osoba
manžel nebo manželka;
registrovaný partner;
osoba žijící ve společně hospodařící domácnosti (nejčastěji děti nad 15 let, rodiče, sourozenci).
Jak se dělí příjmy a výdaje
Pravidla jsou pevně daná zákonem:
Na manžela/manželku lze převést maximálně 50 % příjmů a výdajů, přičemž rozdíl příjmů a výdajů u spolupracující osoby nesmí přesáhnout 540 000 Kč za rok (nebo 45 000 Kč za každý měsíc spolupráce).
Na ostatní spolupracující osoby (např. dítě nad 15 let, rodič) lze převést maximálně 30 % příjmů a výdajů, přičemž rozdíl nesmí překročit 180 000 Kč za rok (nebo 15 000 Kč měsíčně).

Manžel podniká jako OSVČ s ročními příjmy 1 200 000 Kč a výdaji 400 000 Kč. Rozhodne se, že 40 % převede na manželku jako spolupracující osobu. Manželka tak zdaní 480 000 Kč příjmů a 160 000 Kč výdajů - základ daně 320 000 Kč. Manžel zdaní zbývajících 720 000 Kč příjmů a 240 000 Kč výdajů - základ daně 480 000 Kč. Místo aby celých 800 000 Kč danil sám, oba si uplatní slevu na poplatníka a celková rodinná daň klesne.
Co všechno musí spolupracující osoba udělat
Zaregistrovat se na České správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny jako OSVČ.
Podávat každý rok vlastní daňové přiznání a přehledy pro sociálku a zdravotku.
Platit minimální zálohy (pokud nejde o vedlejší činnost).

Spolupracující osoba nemusí mít vlastní živnostenský list. Stačí registrace u finanční správy, ČSSZ a zdravotní pojišťovny - žádné IČO a žádné výpisy z živnostenského rejstříku.
Společné jmění manželů a podnikání
Když podniká jeden z manželů jako OSVČ, je třeba vědět, že podnikání zasahuje i do společného jmění manželů (SJM). Příjmy z podnikání jsou součástí SJM, stejně tak ale i závazky a dluhy.
To znamená, že pokud podnikající manžel naseká dluhy, věřitelé můžou sahat i na společný majetek manželů - auto, zařízení domácnosti, úspory. Pro ochranu druhého manžela existují dvě možnosti:
Zúžení SJM - předmanželská nebo manželská smlouva u notáře, která vyjme podnikání a související majetek ze společného jmění.
Souhlas druhého manžela s podnikatelskou činností - naopak rozšiřuje možnost nakládat s SJM pro podnikání.
Pokud váš partner začíná s rizikovým podnikáním, zvažte u notáře zúžení SJM. Vyhnete se situaci, kdy by exekutor sahal na váš podíl na rodinném domě nebo úspory.
Dvě OSVČ vedle sebe: jak fungovat společně
Když oba podnikáte na vlastní IČO, podnikání jako takové „dohromady" neexistuje - z pohledu zákona jste dva nezávislí podnikatelé, kteří spolu spolupracují. Klíčové je dobře nastavit smluvní vztahy.
Co řešit ve smlouvě o spolupráci
Rozdělení rolí a odpovědností - kdo má na starosti obchod, kdo výrobu, kdo administrativu.
Dělení zisku - podle jakého klíče (rovným dílem, podle odpracovaných hodin, podle přínosu).
Společné náklady - kdo platí web, software, kancelář, jak se kompenzuje.
Co se stane při rozchodu - kdo si nechá klientelu, značku, doménu, vybavení.
Konkurenční doložka - můžete pak podnikat samostatně ve stejném oboru?
Společný web, značka a klientela
Pozor na to, kdo je registrován jako majitel domény, ochranné známky nebo z čího účtu se platí marketing. Když přijde rozchod, často právě o tyto věci jsou největší spory. Doporučujeme tyto věci pojmenovat ve smlouvě ještě před tím, než začnete.

Dva OSVČ si nemůžou navzájem rozdělovat příjmy jako spolupracující osoba. Pokud chcete optimalizovat daně přes dělení příjmů, jedinou cestou je manželství nebo společně hospodařící domácnost - jinak musí každý zdanit, co skutečně vydělal.
Společná s.r.o.: chrání majetek, ale přidává povinnosti
S.r.o. je nejstabilnější forma společného podnikání pro dvě nepříbuzné osoby. Každý společník drží podíl (typicky 50/50, ale klidně i jinak) a firma má vlastní právní subjektivitu - to znamená vlastní majetek, vlastní závazky, vlastní účet.
Výhody společné s.r.o.
Ochrana osobního majetku - společníci ručí pouze do výše svého vkladu, nikoli celým osobním majetkem.
Jasná struktura - společenská smlouva definuje podíly, jednatele, rozhodování.
Snadný převod podílů - pokud jeden chce vystoupit, prodá podíl druhému nebo třetí osobě.
Profesionálnější dojem - pro některé klienty a partnery je s.r.o. důvěryhodnější.
Nevýhody
Vyšší administrativa - povinné účetnictví (podvojné), účetní závěrka, výroční zpráva.
Vyšší náklady - notář, sepsání společenské smlouvy, zápis do rejstříku.
Dvojí zdanění zisku - nejdřív zaplatí firma daň z příjmů právnických osob, pak při výplatě podílu na zisku platí společník srážkovou daň.
Složitější rozchod - vystoupení ze společnosti není tak jednoduché jako u OSVČ.

Petr a Jana založí s.r.o. 50/50, každý vloží 50 000 Kč. Po roce má firma zisk 600 000 Kč. Firma zaplatí daň z příjmů PO, zbývající částka může být vyplacena jako podíl na zisku - z té se odvádí ještě 15% srážková daň. Skutečný čistý příjem každého společníka tak vychází nižší, než kdyby si stejný zisk rozdělili jako dvě OSVČ.
Co dát do společenské smlouvy s.r.o. nebo smlouvy mezi partnery
Bez ohledu na to, jakou formu zvolíte, vždy si pohlídejte tyto body:
Výše podílů a vkladů - kdo kolik vloží (peníze, vybavení, know-how) a jak velký podíl tomu odpovídá.
Pravidla rozhodování - co rozhoduje většina, co potřebuje souhlas obou? Jak se řeší pat?
Dělení zisku - podle podílů, nebo jinak (podle odpracovaných hodin, podle obratu, který kdo přinese)?
Odměny za práci pro firmu - pokud jeden pracuje víc, dostane vyšší mzdu nebo odměnu jednatele?
Vystoupení a převod podílu - komu a za jakých podmínek může společník prodat svůj podíl? Má druhý předkupní právo?
Konkurenční doložka - co smí společník dělat po odchodu z firmy?
Rozchod a likvidace - jak se rozdělí majetek, závazky, klientela, značka?
Většina sporů mezi společníky vzniká kvůli věcem, které se zdály jasné na začátku, ale nikdo si je nedal na papír. Dobrá společenská smlouva nahradí roky soudů.
Jak zvolit správnou formu: rychlé rozhodování
Manželé, kteří chtějí optimalizovat daně: spolupracující osoba, případně zúžení SJM.
Kamarádi s nízkým rizikem a obratem: dvě OSVČ + dobrá smlouva o spolupráci.
Partneři s vyšším rizikem nebo plány na růst: společná s.r.o.
Smíšené situace: kombinace - třeba dvě OSVČ, které společně vlastní s.r.o. pro klíčové aktivity.

Před založením společného podnikání zaplaťte hodinu právníka nebo daňového poradce. Dva tisíce korun za konzultaci vám můžou ušetřit desítky tisíc na soudních sporech a daňových chybách.
Časté chyby při společném podnikání
„Stačí nám podání ruky." Nestačí. Ústní dohoda je platná, ale dokázat ji u soudu po pěti letech podnikání je téměř nemožné.
„Dělíme všechno napůl." Funguje, dokud jeden nezačne pracovat výrazně víc nebo přinášet víc klientů. Pak se rovnostářství stává zdrojem napětí.
Společný účet bez pravidel - kdo a kdy z něj smí čerpat? Co je firemní výdaj a co osobní?
Smíchání s.r.o. a osobních peněz - z účtu firmy nesmí jen tak vybírat společník na osobní výdaje. Buď si vyplácí odměnu jednatele (zdaněnou), nebo podíl na zisku (rovněž zdaněný).
Žádný plán pro rozchod - všichni doufají, že to nikdy nepřijde. Když přijde, je pozdě cokoli řešit.
Nejčastější otázky:
1. Můžeme s manželkou podnikat jako spolupracující osoba i bez živnostenského listu?
Spolupracující osoba nepotřebuje vlastní živnostenský list. Stačí registrace u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Hlavní OSVČ však živnost mít musí.
2. Co se stane s podnikáním, když se manželé rozvedou?
Pokud byl podnik součástí SJM, dělí se jako ostatní majetek - buď dohodou, nebo soudně. Pokud byla uzavřena smlouva o zúžení SJM, podnikání zůstává tomu, kdo ho provozuje. U s.r.o. záleží na tom, jak je upraven podíl ve společenské smlouvě.
3. Můžu jako spolupracující osoba uplatnit slevu na poplatníka?
Ano, spolupracující osoba je z daňového pohledu OSVČ a uplatňuje vlastní slevy - slevu na poplatníka, na děti, na manžela/manželku (pokud splňuje podmínky) i další.
Závěr:
Podnikat ve dvou se může vyplatit - máte s kým sdílet riziko, dvě hlavy víc vymyslí a dva lidé zvládnou víc práce než jeden. Ale úspěch společného podnikání nestojí na nadšení ze začátku, stojí na dobře nastavených pravidlech.Pokud jste manželé, je spolupracující osoba často nejjednodušší a daňově nejvýhodnější cesta. U dvou kamarádů nebo nesezdaných partnerů záleží na riziku a velikosti podnikání - pro menší zakázky stačí dvě OSVČ s pořádnou smlouvou o spolupráci, pro vyšší obraty a růstové plány dává smysl společná s.r.o.

