Jak začít podnikat v Německu
Proč začít podnikat zrovna v Německu
Důvodů je hned několik. Německý trh je velký, kupní síla obyvatel patří k nejvyšším v Evropě a poptávka po kvalitních službách i řemeslné práci dlouhodobě převyšuje nabídku. Pro Čechy je navíc Německo dostupné geograficky i jazykově - i když němčina je samozřejmě výhoda, v řadě oborů (zejména v IT, online službách nebo příhraničních regionech) si vystačíte i s angličtinou.
Stabilní právní prostředí, dobře fungující veřejná správa a předvídatelnost ekonomiky patří k dalším výhodám. Na druhou stranu - administrativní zátěž je vyšší než v Česku, daně bývají citelnější a komunikace s úřady probíhá zpravidla výhradně v němčině.
Jako občan EU nepotřebujete pro podnikání v Německu vízum ani pracovní povolení. Stačí splnit registrační povinnosti stejně jako němečtí občané.
Formy podnikání v Německu
Než cokoli zaregistrujete, musíte se rozhodnout, v jaké právní formě budete podnikat. Volba ovlivní vaše daňové povinnosti, ručení i administrativní náročnost.
Einzelunternehmen - německá obdoba OSVČ
Jde o nejjednodušší formu podnikání pro jednu osobu. V češtině bývá překládána jako „živnost", i když přesný ekvivalent to není. Einzelunternehmer ručí za závazky celým svým majetkem - tedy i osobním.
Pro tuto formu se hodí menší podnikatelé, řemeslníci, freelanceři nebo poradci. Založení je rychlé a levné, daně se odvádějí z osobního daňového přiznání.
Freiberufler - svobodná povolání
Specifická kategorie pro takzvaná svobodná povolání (Freie Berufe). Patří sem lékaři, advokáti, daňoví poradci, architekti, novináři, umělci, učitelé nebo třeba programátoři. Freiberufler má řadu výhod oproti běžnému Gewerbe - neplatí například živnostenskou daň (Gewerbesteuer) a má jednodušší účetnictví.
Zařazení do této kategorie ale neurčuje sám podnikatel - posuzuje to finanční úřad (Finanzamt) podle skutečné povahy činnosti.
Pokud spadáte mezi svobodná povolání (například IT konzultant, designer nebo překladatel), zjistěte si u Finanzamtu, zda můžete být registrován jako Freiberufler. Ušetříte si tím živnostenskou daň i registraci na živnostenském úřadě.
GmbH - společnost s ručením omezeným
Německá obdoba české s.r.o. Pro vyšší obraty, partnerství nebo když chcete oddělit osobní a firemní majetek. Minimální základní kapitál je 25 000 EUR, z toho musí být alespoň polovina splacena při založení.
GmbH má povinné podvojné účetnictví, audit u větších společností a vyšší administrativní náklady. Na druhou stranu omezuje osobní ručení společníků na vložený kapitál.
UG (haftungsbeschränkt) - mini GmbH
Zvláštní podtyp GmbH určený pro menší podnikatele, kteří nemají na základní kapitál 25 000 EUR. Lze ji založit již s kapitálem od 1 EUR, ale firma musí každoročně odkládat čtvrtinu zisku do rezerv, dokud nedosáhne plné výše 25 000 EUR - pak se může přeměnit na klasickou GmbH.
UG je oblíbená u startupů a menších projektů, kde podnikatel chce ochranu omezeným ručením, ale nedisponuje vysokým vstupním kapitálem.
GbR a OHG - osobní obchodní společnosti
GbR (Gesellschaft bürgerlichen Rechts) je nejjednodušší forma společného podnikání více osob - obdoba české společnosti dle občanského zákoníku. OHG (Offene Handelsgesellschaft) je veřejná obchodní společnost. V obou případech ručí společníci celým majetkem.
Pro českého podnikatele, který chce na německém trhu poskytovat služby krátkodobě, existuje ještě možnost přeshraničního poskytování služeb v rámci EU - bez nutnosti zakládat v Německu firmu. Tato cesta má ale své limity a pravidla.
Jak založit Gewerbe krok za krokem
Pokud jste se rozhodli pro Einzelunternehmen nebo jinou formu podléhající živnostenské registraci, projdete následujícími kroky.
1. Ohlášení živnosti na Gewerbeamtu
Prvním krokem je registrace na živnostenském úřadě (Gewerbeamt) v obci, kde budete podnikat. Vyplníte formulář Gewerbeanmeldung, doložíte občanský průkaz nebo pas a zaplatíte poplatek (v řádu desítek eur, liší se podle obce).
Někteří podnikatelé musí doložit i další doklady - výpis z rejstříku trestů, povolení pro regulované činnosti (gastronomie, finance) nebo doklad o kvalifikaci u řemeslných oborů.
2. Registrace u Finanzamtu
Gewerbeamt automaticky předá vaše údaje místně příslušnému finančnímu úřadu. Ten vám zašle dotazník (Fragebogen zur steuerlichen Erfassung), který musíte vyplnit a vrátit. Na jeho základě vám přidělí daňové číslo (Steuernummer) a případně i DIČ pro EU obchody (Umsatzsteuer-Identifikationsnummer, zkráceně USt-IdNr.).
3. Členství v komoře (IHK nebo HWK)
Většina podnikatelů se stává automaticky členem některé z německých komor. IHK (Industrie- und Handelskammer) sdružuje obchodní a průmyslové podniky, HWK (Handwerkskammer) řemeslníky. Členství je povinné a hradí se roční příspěvek.
4. Sociální a zdravotní pojištění
Na rozdíl od Česka v Německu neplatí všichni OSVČ povinné důchodové pojištění - záleží na oboru a okolnostech. Zdravotní pojištění je ale povinné pro každého, ať už státní (gesetzliche Krankenversicherung), nebo soukromé (private Krankenversicherung).
Zdravotní pojištění je v Německu jednou z nejvyšších položek pro OSVČ. Měsíční částky se pohybují ve stovkách eur a závisí na vašich příjmech i typu pojištění. Před startem si rozhodně udělejte propočet.
5. Další registrace dle oboru
Některé činnosti vyžadují další povolení - gastronomie, doprava, finance, lékařské služby, zprostředkování. Před startem si u IHK nebo Finanzamtu ověřte, zda váš obor patří mezi regulované.
Jak založit GmbH
Postup u GmbH je složitější a vyžaduje účast notáře. Nejprve si připravíte společenskou smlouvu (Gesellschaftsvertrag), kterou notář ověří. Následně otevřete firemní bankovní účet a vložíte na něj alespoň polovinu základního kapitálu, tedy 12 500 EUR. Notář pak zapíše společnost do obchodního rejstříku (Handelsregister).
Po zápisu firmu ohlásíte na Gewerbeamtu a registrujete u Finanzamtu - stejně jako u Einzelunternehmen. Celý proces obvykle trvá několik týdnů a stojí v řádu nižších tisíců eur (notář, soudní poplatky, zápis).
Příklad:
Český řemeslník chce v Bavorsku otevřít stolařskou dílnu. Protože jde o regulované řemeslo, musí prokázat kvalifikaci (mistrovský list nebo uznání českého výučního listu) u HWK. Pak ohlásí Gewerbe, zaregistruje se u Finanzamtu a HWK, sjedná zdravotní pojištění a může začít. Pokud chce omezit osobní ručení, může místo Einzelunternehmen založit UG nebo GmbH.
Daně v Německu
Daňový systém je v Německu propracovaný a poměrně náročný. Pro podnikatele jsou klíčové tři až čtyři druhy daní.
Daň z příjmu (Einkommensteuer) - Týká se fyzických osob a Einzelunternehmer. Sazba je progresivní - od základní hranice po nejvyšší pásmo se zvyšuje s rostoucím příjmem. Daňové přiznání se podává jednou ročně.
Korporátní daň (Körperschaftsteuer) - Platí ji společnosti typu GmbH a UG. K této dani se připočítává ještě solidární přirážka (Solidaritätszuschlag), která je u firem stále aktivní.
Živnostenská daň (Gewerbesteuer) - Specifikum německého systému. Platí ji všichni podnikatelé s živností (Gewerbe) - tedy ne Freiberufler. Sazba se liší podle obce, protože obce mají vlastní koeficient (Hebesatz). Ve velkých městech bývá vyšší, na venkově nižší.
DPH (Umsatzsteuer) - Standardní sazba i snížená sazba jsou nastavené podobně jako v jiných státech EU. Plátcem DPH se podnikatel stává buď automaticky při dosažení obratu, nebo dobrovolně.
Pro drobné podnikatele existuje takzvaná Kleinunternehmerregelung - pokud nepřekročíte stanovený obrat za předchozí rok i v aktuálním roce, můžete se rozhodnout DPH neúčtovat. Zjednoduší vám to administrativu, ale ztrácíte nárok na odpočet DPH ze vstupů.
Konkrétní hranice obratu pro Kleinunternehmerregelung i sazby všech daní se průběžně mění. Před startem si aktuální čísla ověřte u německého Finanzamtu nebo daňového poradce - orientovat se podle starších článků se nevyplácí.
Účetnictví a daňové povinnosti
Rozsah účetních povinností závisí na právní formě a velikosti podnikání.
Einzelunternehmer a Freiberufler vedou zpravidla zjednodušenou evidenci příjmů a výdajů (Einnahmen-Überschuss-Rechnung, zkráceně EÜR). Jakmile překročíte určité limity obratu nebo zisku, musíte přejít na podvojné účetnictví.
GmbH a UG vedou podvojné účetnictví od začátku a podávají roční účetní závěrku, která se zveřejňuje v elektronickém spolkovém věstníku (Bundesanzeiger).
DPH přiznání se podává měsíčně, čtvrtletně nebo ročně - záleží na obratu a délce podnikání. Začínající firmy mívají měsíční povinnost.
Pokud nemluvíte plynně německy a nevyznáte se v německém daňovém systému, zvažte spolupráci s místním daňovým poradcem (Steuerberater). Jeho služby nejsou levné, ale ušetříte si chyby, které by vás stály mnohem víc - a navíc s vámi komunikuje s úřady přímo v němčině.
Zdravotní a sociální pojištění OSVČ
Jak už bylo zmíněno, zdravotní pojištění je v Německu povinné pro všechny. Pro OSVČ jsou dvě varianty:
Státní pojištění (GKV) je dostupné většině podnikatelů a výše příspěvků se odvíjí od příjmu. Soukromé pojištění (PKV) bývá výhodnější pro mladší a zdravější podnikatele s vyššími příjmy, ale rozhodnutí je dlouhodobé - návrat zpět do státního systému je komplikovaný.
Důchodové pojištění není pro většinu OSVČ povinné, ale některé profese (řemeslníci, učitelé, novináři) ho mají povinné automaticky. Ostatní si mohou spořit dobrovolně.
Pokud podnikáte v Německu, ale máte trvalý pobyt v Česku, řešte si systém sociálního a zdravotního pojištění předem. Podle koordinačních pravidel EU spadáte vždy jen pod jeden stát - a chybně nastavené pojištění může vést k vysokým doplatkům.
Časté chyby českých podnikatelů
Z praxe je vidět několik opakujících se chyb:
Podcenění jazykové bariéry. Úřady, smlouvy i daňová přiznání jsou v němčině. Bez slušné znalosti jazyka nebo poradce se neobejdete.
Špatné nastavení pojištění. Kombinace německého podnikání a českého bydliště je daňově i sociálně složitější, než se zdá.
Volba nesprávné právní formy. Někteří začnou jako Einzelunternehmer, i když by jim lépe vyhovovala UG nebo GmbH - a opačně.
Ignorování Gewerbesteuer. Živnostenská daň překvapí ty, kdo ji v rozpočtu nepočítali.
Před založením podnikání v Německu si nechte udělat konzultaci u Steuerberatera nebo specializované poradenské firmy. Investice v řádu několika set eur vám pomůže vyhnout se chybám, které by vás později stály mnohonásobně víc.
Nejčastější otázky:
1. Potřebuji jako Čech k podnikání v Německu pracovní povolení?
Ne. Jako občan členské země EU máte právo volného podnikání i pohybu po celé Unii a žádné zvláštní povolení nepotřebujete. Musíte ale splnit stejné registrační povinnosti jako němečtí občané.
2. Jaký je rozdíl mezi Gewerbe a Freiberufler?
Gewerbe je obecná živnost - podléhá ohlášení na Gewerbeamtu a placení živnostenské daně. Freiberufler je status pro svobodná povolání (lékaři, advokáti, designeři, programátoři a další), kteří se registrují přímo u Finanzamtu, neplatí Gewerbesteuer a mají jednodušší účetnictví.
3. Mohu podnikat v Německu, když mám bydliště v Česku?
Ano, ale je to komplikovanější - především z hlediska daní a sociálního pojištění. Podle pravidel EU spadáte vždy jen pod jeden systém sociálního zabezpečení a daňová rezidence se posuzuje podle skutečného centra zájmů. Doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem v obou zemích.
4. Co je Kleinunternehmerregelung?
Zvláštní režim pro malé podnikatele, který umožňuje neúčtovat DPH, pokud nepřekročíte stanovený obrat. Ušetří vám administrativu, ale nemůžete si odečítat DPH ze vstupů. Aktuální obratovou hranici si ověřte u Finanzamtu, protože se v posledních letech měnila.
Závěr:
Podnikání v Německu je atraktivní, ale není to zkratka k rychlému úspěchu. Vyžaduje pečlivou přípravu, znalost německého prostředí a často i pomoc odborníka. Pokud si ale uděláte čas na rešerši, vyberete vhodnou právní formu a nastavíte si pojištění i daně správně od začátku, můžete na největším evropském trhu vybudovat stabilní byznys.
