Paušální daň a přerušení podnikání: Co musí OSVČ vědět
Co je paušální daň a kolik stojí v roce 2026
Paušální daň je dobrovolný režim, ve kterém OSVČ platí jednu měsíční částku zahrnující daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Odpadá povinnost podávat daňové přiznání a přehledy. Režim má tři pásma podle výše příjmů a typu činnosti:
1. pásmo – 9 162 Kč měsíčně (z toho daň 100 Kč, sociální pojištění 5 756 Kč,, zdravotní pojištění 3 306 Kč)
2. pásmo – 16 745 Kč měsíčně
3. pásmo – 27 139 Kč měsíčně
Zálohy se platí vždy do 20. dne daného měsíce. V prvním pásmu došlo oproti roku 2025 k navýšení o 446 Kč, druhé a třetí pásmo zůstaly beze změny. Od 1. července 2026 činí paušální daň v prvním pásmu 9 162 Kč měsíčně (do června 9 984 Kč); snížení platí zpětně od 1. ledna 2026 a za první pololetí vzniká přeplatek 4 932 Kč.
Paušální režim mohou využít OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč ročně, které nejsou plátci DPH, nejsou v insolvenci a nemají příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní).
Co se stane, když přerušíte živnost v paušálním režimu
Přerušení podnikatelské činnosti má v paušálním režimu zásadní důsledek – paušální režim automaticky zaniká. Konkrétně ke konci kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ přestane být osobou samostatně výdělečně činnou. Od následujícího měsíce už neplatíte paušální zálohy.
Pozor:
Přerušení živnosti = konec paušálního režimu. Nestačí jen přestat pracovat – je nutné splnit oznamovací povinnosti vůči úřadům.
Komu a jak přerušení oznámit
Nejjednodušší cestou je využít změnový list (varianta Jednotného registračního formuláře) na živnostenském úřadě. Tím splníte oznamovací povinnost najednou vůči všem dotčeným orgánům. Změnový list můžete podat online na Portálu živnostenského podnikání, datovou schránkou, poštou nebo osobně.
Pokud změnový list nevyužijete, musíte přerušení oznámit zvlášť:
finančnímu úřadu
příslušné správě sociálního zabezpečení (ČSSZ/OSSZ)
zdravotní pojišťovně
Praktický tip:
Zaplaťte ještě zálohu za měsíc, ve kterém jste živnost přerušili – zálohy se platí vždy za celý kalendářní měsíc, bez ohledu na to, zda jste přerušili na začátku nebo na konci měsíce.
Zdravotní pojištění během přerušení
Po dobu přerušení živnosti za vás zdravotní pojištění nikdo automaticky neplatí. Záleží na vaší situaci:
Pokud nastoupíte do zaměstnání, zdravotní pojištění hradí zaměstnavatel.
Pokud spadáte do kategorie „státních pojištěnců" (studenti, rodiče na mateřské/rodičovské, důchodci), platí pojistné stát.
Ve všech ostatních případech se stáváte osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zdravotní pojištění si platíte sami.
Jak se vrátit do paušálního režimu
Obnova podnikání neznamená automatický návrat do paušální daně. Při znovuzahájení činnosti musíte podat oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to nejpozději v den, kdy činnost znovu zahajujete.
Důležitá změna:
Pokud přerušíte a obnovíte činnost ve stejném kalendářním roce, vracíte se automaticky do stejného pásma paušálního režimu, ve kterém jste byli před přerušením. Pásmo si v tomto případě nemůžete změnit.
Pokud oznámení o vstupu do paušálního režimu nepodáte, budete za celý rok v běžném daňovém režimu. To znamená povinnost podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění.
Jak se počítá paušální daň za rok s přerušením
Pokud v jednom roce část měsíců podnikáte v paušálním režimu a část ne (kvůli přerušení), výsledná paušální daň se počítá poměrně – pouze za měsíce, ve kterých jste byli v paušálním režimu.
Příklad:
Pan Novák je od ledna 2026 v 1. pásmu paušálního režimu. V dubnu přeruší živnost kvůli nedostatku zakázek. Přerušení oznámí přes změnový list na živnostenském úřadě.
Paušální režim mu zaniká ke konci dubna. V červenci obnoví činnost a v den znovuzahájení podá oznámení o vstupu do paušálního režimu. Automaticky se vrací do 1. pásma.
Výsledek: Paušální daň za rok 2026 se mu vypočítá za 10 měsíců (leden–duben + červenec–prosinec). Za květen a červen neplatil paušální zálohy.
Krátkodobé vs. dlouhodobé přerušení – daňové důsledky
Z daňového hlediska je klíčové, zda podnikání obnovíte do termínu pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém jste činnost přerušili (typicky do 1. dubna následujícího roku, při elektronickém podání do 1. května).
Pokud obnovíte do termínu pro podání přiznání, postupujete v podstatě tak, jako by k přerušení nedošlo – nemusíte provádět úpravy základu daně.
Pokud neobnovíte do tohoto termínu, musíte provést úpravy základu daně stejně jako při ukončení podnikání. Konkrétně to znamená zejména zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky. Paušální režim vám definitivně končí a za daný rok podáváte standardní daňové přiznání.
Pokud jste v paušálním režimu přerušili a ve stejném roce obnovili činnost a řádně podali oznámení, nemusíte za tento rok podávat daňové přiznání ani přehledy – za předpokladu, že jste neporušili žádnou jinou podmínku paušálního režimu.
Na co si dát pozor
Trvalý příkaz: Po přerušení nezapomeňte zrušit trvalý příkaz na platbu paušální zálohy. Při obnovení ho znovu nastavte na správnou částku.
DPH: Pokud jste identifikovanou osobou k DPH, tato povinnost přerušením živnosti nezaniká.
Nemocenské pojištění: Není součástí paušální daně. Pokud ho máte sjednané, přerušením podnikání vám účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká.
Termín oznámení: Oznámení o vstupu do paušálního režimu musíte podat nejpozději v den zahájení (obnovy) činnosti – ani o den později.
Často kladené otázky
Musím při přerušení živnosti v paušálním režimu podávat daňové přiznání?
Záleží na okolnostech. Pokud jste přerušili a ve stejném roce obnovili činnost a znovu vstoupili do paušálního režimu, daňové přiznání podávat nemusíte. Pokud jste činnost neobnovili nebo jste nepodali oznámení o vstupu, daňové přiznání podat musíte.
Mohu si při obnovení živnosti vybrat jiné pásmo paušální daně?
Ne, pokud obnovíte činnost ve stejném kalendářním roce, vracíte se automaticky do stejného pásma. Změna pásma je možná až od začátku následujícího zdaňovacího období.
Co když přeruším živnost a nechám se zaměstnat?
Nástupem do zaměstnání na HPP (s příjmy zdaněnými zálohově) porušíte podmínku paušálního režimu. Za celý rok pak budete muset podat daňové přiznání a přehledy, i když jste část roku byli v paušálním režimu.
Platím během přerušení živnosti sociální pojištění?
Ne, po dobu přerušení nemáte povinnost platit zálohy na sociální pojištění OSVČ. Období přerušení se vám ale nezapočítává do důchodu.
Jak dlouho mohu mít živnost přerušenou?
Živnost můžete přerušit na libovolně dlouhou dobu. Neexistuje zákonný limit.
Stihnu se přihlásit k paušální dani, pokud obnovím živnost v průběhu roku?
Ano, oznámení o vstupu do paušálního režimu podáváte v den obnovení činnosti. Na rozdíl od standardního vstupu (do 10. ledna) můžete do paušálního režimu vstoupit kdykoliv při zahájení nebo obnově činnosti.
Co se stane, když zapomenu oznámit přerušení finančnímu úřadu?
Nesplnění oznamovací povinnosti může vést ke komplikacím – finanční úřad bude dál očekávat platby paušálních záloh. Proto je důležité přerušení oznámit co nejdříve, ideálně přes změnový list.
Můžu přerušit živnost jen na jeden měsíc a pak se vrátit?
Ano, délka přerušení není omezena – může být i velmi krátká. I za jeden měsíc přerušení ale paušální režim formálně zaniká a musíte znovu podat oznámení o vstupu.
Vyplatí se kvůli krátkému výpadku zakázek živnost přerušovat?
Nemusí. Paušální zálohy musíte platit, i když zrovna nemáte příjmy. Pokud ale víte, že budete bez práce delší dobu, přerušení vám ušetří měsíční platby. U krátkých výpadků (týdny) se přerušení administrativně nevyplatí.
Vrátí mi finanční úřad zaplacené zálohy za měsíce, kdy jsem nepodnikal?
Ne. Zálohy zaplacené za měsíce, kdy jste byli v paušálním režimu, se nevrací. Paušální daň se vypočte pouze za měsíce, ve kterých jste v režimu byli.
